David Graeber, mrtvý

Zajímavé tohleto. Když někoho sledujete umírat roky, finální zpráva o smrti vás příliš nezaskočí. Jde o uzávěrku. Zatáhne oponu za procesem, který jste roky žili, pomalu internalizovali a měli čas se s ním v malých dávkách vypořádat.

Naproti tomu, když někdo zemře náhle, mrazí z toho, i když jde o veřejnou osobu, kterou znáte jen trochu z jejích knih a pár přednášek. Před pár dny byl v pořádku a teď je navěky mrtvý.

David Graeber, antropolog a anarchista, zemřel. Náhle. Ve věku 59 let.

+1: Graebera jsem na k47čce zmínil tady, tady, předtím v roce 2015 a poprvé v roce 2013.

+2: Kolem Cely čas od času chodí průvod dětí ze školky. Malí kluci a malé holky si vesele štěbetají, když jdou ve dvojstupu za jakýmsi mlhavým cílem. Někdy je pozoruji a přemýšlím, že jsou ve věku, kdy ještě nerozumí smrti. Nemají hlavy pošpiněné poznáním, že všechno jednou nepříliš ceremoniálně skončí, že život je absurdní vtip, jen záblesk světla mezi okamžikem, kdy prach z vybuchlé supernovy nabude vědomí a zase ho ztratí v nekonečné ledové prázdnotě kosmu. Čeká je šok, kdy si tohle všechno uvědomí. Pak si mě ale všimnou, začnou mi mávat, zamávám jim zpátky a všechno je zase na chvíli v pořádku.