k47.cz
výběr kolo foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ | twitter RSS
««« »»»

Cukr

6. 11. 2020 — k47

Nikdy jsem nejedl extra moc slad­kého. Když něco bylo po ruce nebo když to koupil někdo jiný, ne­brá­nil jsem se, ale sám jsem (s vý­jim­kou doby, kdy jsem pil příliš enegy-drinků) ne­vy­hle­dá­val chuť cukru, jako že bych vy­na­lo­žil úsilí & ener­gii na jeho po­ří­zení. To bý­vá­valo dřív, teď po in­ci­dentu sladké nejím už téměř vůbec. Vý­jim­kou jsou jen jedny su­šenky bebe k sní­dani a tím to na 24 hodin hasne. Do 3/4 litru čaje přijde asi půlka čajové lžičky a kafe, i když ne ex­trémně silné, je vždy bez cukru, černé jako asfalt. (Pro někoho to může být as­ke­tis­mus, ale ten je vždy re­la­tivní k tomu, po čem prah­nete a co máte za nor­mální.)

V sou­vis­losti se změ­nami stra­vo­vání cítím, že se mi po­su­nulo vní­mání chuti. Všechno mi teď při­padá sladší. Co bylo dřív málo, je teď tak akorát, co bylo OK, se stalo ne­sne­si­telně sladké a prak­ticky ne­po­ži­va­telné.

Ve všem je totiž straš­livě cukru. Můžete si zahrát jednu ve­se­lou hru: Na­jděte po­tra­vinu, která ob­sa­huje méně než 10g cukru na 100g váhy a zá­ro­veň to není chleba nebo kus masa. Bo­nu­sové body, když si do­ká­žete před­sta­vit, že daná po­ži­va­tina bude před­sta­vo­vat přes 50% den­ních ka­lo­rií po velice dlou­hou dobu. Není to snadné, i jablka v sobě mají něco kolem 10g cukru. Od­po­vědi v ko­men­tá­řích nebo na ko­re­spon­denč­ním lístku.

Uni­ver­zální pří­tom­nost sla­di­del ve všem a za všech okol­ností není zas tak stará. Cukr po­chází z Indie, kde se začal vy­rá­bět pár sto­letí před le­to­poč­tem, do Evropy se dostal za Řeků, ale byl po­u­ží­ván vý­hradně jako lék. Byl vzácný a drahý a ke sla­zení se po­u­ží­val med (Římané si ještě sla­dili olovem a jak to s nimi do­padlo). Status luxusu si udržel až do po­čátku 19. sto­letí, kdy se v Prusku začal vařit cukr z řepy a Evropa začala být ve velkém za­vá­žena levným sla­di­dlem.

(His­to­rie cukru je také spo­jena s ot­ro­kář­stvím, ale to je příběh na jindy.)

Za 200 let jsme se do­stali od světa bez cukru k „jen toho tam po­řádně nasyp, všechno je tak sladký, že by to jinak chut­nalo divně.“


+1: Da­ta­báze po­tra­vin

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz