Cancel culture
Poslední dobou se hodně štěbetá o cancel culture, údajné taktice nebo aspoň tendenci všech nalevo od Trumpa verbálně útočit na ideologické odpůrce ve snaze je „zrušit“. Cancel culture je jen další morální panika, mem, nové jméno pro starou marginální aktivitu, má dodat pocit, že jde o dalekosáhlý problém společnosti, útok na svobodu slova, který si nezadá s McCartyismem. Jak komentariát briskně podotkl: It's only cancel culture if SJWs do it. Otherwise it's just sparkling criticism.
Dodám k tomu jen dva body.
Odpůrci cancel culture, kteří se halí posvátným hávem svobody slova, říkají, že je dovoleno o všech tématech otevřeně diskutovat. Ok. Ale slyším za tím implicitní: Ale tím to končí. Jen slova, žádné činy. Rozhodně to pro mě nemůže mít žádné materiální důsledky. Pochybné výroky moje a mých kamarádů nás nesmí nic stát. Stále musíme být vysoce respektováni. Stále nám musí být nasloucháno. Za žádnou cenu se nám nesmí připomínat, jaké škody pácháme.
Uncle Bob, známý v programátorských kruzích pro své moudrosti (nejspíš, nikdy jsem ho moc nesledoval), se ohradil proti cancel culture. V jednom tweetu napsal, že cancel culture je zlo a brojil proti němu odjakživa, v dalším to přirovnal k McCartyismu a ve třetím na adresu protestů black lives matter dodal, že policie nikdy nepředstavovala problém, že jen ve sboru slouží pár spatných poldů. (Pak ještě verbatim citoval Trumpa jak mluvil o „far-left fascism“ a snažil se vytvořit nového nepřítele, nové „oni“, pro nadcházející volby, ale to teď není důležité.)
Zajímavé jsou ty rozdíly. V případě policejního násilí a rasismu jde jen o pár jedinců, ale v případě cancel culture je to „kultura“ určité blíže nedefinované „levice“. Cítíte to taky? Podle čeho uznal, že na jedné straně jde o osamocené případy a na druhé straně mocný dav.
Kdybych si měl tipnout, vsadil bych na osobní zkušenosti, pocity a projekci. S policií nejspíš nikdy neměl žádné nepříjemné kontakty a proto policie přece nemůže představovat problém, žejo? To je nemyslitelné. Naproti tomu v poslední době obdržel přehnaně negativní reakci za něco, co udělal a/nebo řekl a proto musí jít o něco obrovského, o organizovanou akci kulturní války namířenou proti každému kdo nepochoduje podle toho správného rytmu. Cancel culure je problém, protože se dotkla mě, policie není prohnilá, protože mi nikdy neznepříjemnila život. Jiní lidé asi budou mít jiné perspektivy, tedy aspoň když jim nikdo nebude klečet na krku.
Není třeba taky možné, že systematická diskriminace nejen přežívá, ale existuje i v policejním sboru nebo (a ne nutně najednou) třeba že cancel culture není kultura, ale pouze činy pár odhodlaných a efektivních jedinců? Každý dokáže svoje osobní sympatie a antipatie zabalit do několika přesvědčivě znějících odstavců a vydat je jako jedinou a skutečnou pravdu.
Cancel culture je vždy to, co se zrovna hodí.