Je to bída

V posledních dnech se moc nemám do psaní. Nějak mě to neláká. Je to hodně práce, příliš mnoho přemýšlení, příliš moc snahy, kterou bych mohl napřít do jiných směrů, třeba do dalšího kola vylepšení doporučovacího systému tady na k47čce.

S tím jsem začal koketovat potom, co jsem nějakým způsobem zakopl o článek zmiňující TextRank – algoritmus, který používá techniku PageRanku pro detekci klíčových frází a/nebo slov v textu. Potom, co jsem si to přečetl & uznal, že může jít o užitečnou věc, jsem se dopustil velikého omylu – vyhledal jsem články, které tento citují.

V tom okamžiku jsem zabil ten večer a mnoho následujících večerů.

Přečetl jsem jeden z nich, ten citoval několik dalších, které vypadaly ±relevantně, vyhledal jsem je taky (převážně na sci-hubu), ty citovaly další a ty zase další a ty další a tak dále ad infinitum. Pavučina spojení se rozrůstala do neudržitelných rozměrů, mnohokrát odbočila od původní jiskry nápadu, která to celá začala, stihla sežrat mnoho večerů a/nebo nocí & světlo na konci tunelu stále nepřicházelo.

Na jednu stranu je OK se ponořit do určitého tématu ve velkém & vzít to zeširoka, nejen smočit nohy, ukrást dobré nápady & zapomenout, ale prokousat se přilehlými publikacemi. To poskytne lepší porozumění souvislostem, často nečekaným, ale také může odhalit něco mnohem zajímavějšího, než co jste hledali na začátku.

Na druhou stranu to stojí spoustu času & úsilí, které bych mohl napřít jiným směrem. Ve výsledku promarním spoustu času, 99% z něj k ničemu nevede, ale aspoň si můžu připadat chytře. Ne že by na tom moc záleželo…