Babiš
Mraky lidí nesnáší Babiše. Nejen, že s ním nesouhlasí, ale z hloubi duše ho nenávidí. Já k premiérovi nikdy nechoval tak silné pocity. Na první i poslední pohled to byl manipulátor a kariérní zločinec, to bylo zřejmé, ale kromě toho… eh. To se změnilo. Jeho reakce na koronavirovou epidemii to změnila všechno.
Babiš je nekompetentní, narcistický manipulátor a lhář. Prohnilý a nenapravitelný.
Jeho prvotní reakce na koronavirus u nás byla nesnesitelná. Očividně nezvládl přípravu, ale tvrdil opak. Testujeme všechny, kdo chtějí. To nebyla pravda. Všichni mají ochranné pomůcky a kdo ne, ten lže. To také nebyla pravda. Křiklavý kontrast reality s tiskovkami naleštěného vládního týmu působil jako hesla volební kampaně – prázdné fráze a dobře znějící banality, nikoli jako odpovídající reakce na krizi. Samozřejmě Babiš nechtěl vyklidit obrazovky. Kdyby na nich nebyl vidět každý den jako zachránce, uškodilo by mu to v preferencích. A tak nesvolal krizový štáb, jak ukládá zákon, vše řídil sám jako solo spasitel a nasadil stupňovanou reakci. Každý den přišlo nové opatření, o něco striktnější než to včerejší. Mohl tak vykázat zdánlivou akci a maskovat, jak málo jsme materiálně připraveni, jaký máme nedostatek ochranných prostředků pro zdravotnický personál a jak nízké máme testovací kapacity. Navíc mohl stále šaškovat před televizními obrazovkami a blábolit na pódiu, místo aby uvolnil místo odborníkům nebo komukoli jinému, kdo by dokázal situaci vysvětlit lépe, podat jasné informace a dodal národu dojem, že máme plán.
Mezi moje nejoblíbenější Babišova moudra patří Musíme dělat osvětu, lidé tomu nerozumí. Hmm, proč asi tomu nerozumí? Nebude to tím, že na ně každý den valí svůj slovní salát premiér?
Ideální reakce by byla, kdy v den první nákazy v Čechách máme testovací kapacitu, zásoby ochranných prostředků jsou připravené k distribuci, operační protokoly jak postupovat jsou určené a všichni vědí, jak postupovat a jsou na stejné vlně. Není důležité mít nejlepší plán, ale aspoň nějaký, kdy všichni vědí co dělat a nevzniká tak chaos. Měli jsme měsíc na to se připravit. Karanténa Wu-chanu začala 23. ledna. Město s populací celé ČR bylo uzavřeno a nikdo už nemohl předstírat, že to přejde. První případy u nás byly potvrzeny 1. března, Jeden měsíc a jeden týden později a přesto nás koronavirus zastihl se staženými kalhotami. Tohle by Babišovi nepadalo tolik na hlavu, kdyby se první týdny netlačil před kamery jako spasitel, který maká a všechno zařídil.
Místo toho premiér začal se spinem, blábolil jak dobře na tom jsme a měl populus jednak za idioty a druhak za zlobivé děti, které ničemu nerozumí, ne jako rovné, kteří pochopí, když jim situace bude vysvětlena. Prvotní reakce byly činy demagoga na volební stezce.
Omezení počtu novinářů na tiskovkách, zavánějící autoritářstvím a náhlé snahy ve zmatku protlačit zákon o střetu zájmů, pachuť nijak nezlepšují.
Od té doby se mnoho změnilo. Hamáček začal hrát aktivní roli, krizovému štábu velí epidemiolog Prymula, Babiš měl televizní projev, který byl celkem koherentní, ale nic z toho nedokáže přebít tu pachuť prvotní reakce. Ta se mnou zůstane do konce dnů nebo dokud se Babiš nezmizí z politické scény a nevymění sáčko za tepláky na Pakráci.
+1: WHO říká „testovat, testovat, testovat“ a takhle vypadá čínský proces. Tomu se dnes ani zdaleka nepřibližujeme.