60% vegetarián

Aniž bych se snažil, stal se ze mě 60% vegetarián. Nevím, co by to přesně mělo znamenat, možná nic, ale zní to správně. 60% čeho? Jak to změřit? Dává to smysl? Nejspíš ne, ale to jsou jen detaily.

Konzumace živočišných tkání se se změnou jídelníčku drasticky propadla. Stává se, že v noci se mi hlavou prožene otázka, jestli jsem snědl nějaké maso. Ne. A včera? Nejspíš taky ne. A den předtím? Možná. A tak podobně. Není to plán, jen se to tak stane a když mi to dojde teprve se zpožděním pár dnů, pak mi nejspíš nic neschází.

Obvykle mě vyživují kombinace jako chleba+tofu paštika, bílý jogurt+knäckebröd, chleba+zelenina v roli hlavních jídel. Denně mířím právě na 3 velká jídla. Když říkám velká, je to myšleno relativně, nejde o gigantické hostiny. Mimo krmné sezóny se o kalorie a pocit sytosti starají primárně jablka a ořechy, tolik, až mi připadá, že za týden jich sním stejně, jako dříve za rok. Zelenina a ovoce, nic co by prošlo troubou nebo pekáčem, ani chleba, ten je vyhrazen pro hlavní chod. V souvislosti s tím vším se scvrkl i počet teplých jídel. (Nevyslovený náznak materiální nouze? To si musíte rozhodnout sami.)

Ve finále žiju jako mnich, izolován od civilizace a světských požitků z důvodů, které se buď nedají dobře vysvětlit nebo jde o celkové pomatení smyslů a příznak rozkladu mentální způsobilosti. Nic z toho nebyl plán, jen jsem do toho postupně nacouval. Jedna změna vedla ke druhé, dočasné kroky se staly trvalými, rozplynuly se v běžnosti a když už nestály žádné úsilí navíc, nový normál usnadňoval přisvojení dalších změn života.

Kdyby mi před rokem někdo tvrdil, že takhle bude vypadat zcela běžný jídelníček, poslal bych ho do háje. Ale tam by náš jasnovidec skončil tak jako tak, když by začal manicky hulákat o pandemii a fenomenálně diletantské reakci na ní.

Když už nic, 20-20 se stane rokem změn a ústup od masa zapadá do celkového obrazu. Nedávno jsem zahlédl novinový titulek, že uměle vyprodukované maso se v jakési zemi dostává do prodeje. Nevraždit zvířata a redukovat produkci CO₂ při jejich chovu je jasné plus. Ale mezitím, než technologie umělých tkání učiní z prvního barbarský přežitek a z druhého historickou idiocii, kterou rozum nebere, můžou být cestou vpřed právě morálně zkrachovalí vegetariáni. Ne šedesátiprocentní, ale desetiprocentní. Můj pocit je takový, že je reálnější, kdyby všichni lidé jedli o deset procent masa méně, než kdyby se 10% populace vydalo cestou kompletního vegetariánství. Kdo načrtl tu nahodilou linii, že buď jsi vegetarián nebo jsi masožravec? Ideologická čistota není užitečná, jde o materiální důsledky. Nemusí být nutné se zcela, kompletně a totálně obětovat nějakému cíli, aby to neslo ovoce. Rozhodně to nikdo nemůže čekat od běžných peonů jako jsme ty a já.

To už ale zabíhám od tématu a začínám blábolit. Chci říct ještě jednu věc: Na etudě hubnutí & změny životního stylu mě překvapilo, jak strašně to bylo jednoduché. Ne nutně snadné, změny musely být provedeny, ale proces nebyl namáhavý, nekladl odpor, musel jsem hlavně sedět a čekat. Co dalšího, čeho jsem se bál, co jsem nikdy nepodniknul, čemu se vyhýbal, je taky podobně nekomplikované, kdy stačí začít a výsledky se dostaví, jakoby bez námahy? Co dalšího je jednoduché, ale jen jsem nikdy nevěděl, že to je snadné a tak to bral jako nepřekonatelný problém?

Změna je možná.

+1: Tohle částečné vegetariánství má jméno: reducetariánství nebo flexitariánství. Děkujeme anonymnímu čtenáři.