371/2020

371 mají vždy po ruce ukázku nějakého neobvyklého a raritního vojenského hardware, který nutně potřebují vyfotit – repliky tisknuté na 3D tiskárnách od originálů zcela k nerozeznání až na to, že nefungují, nemají v sobě optiku, nelaserují; uniformy, vesty, helmy, vzácné kusy výstroje vylovené kdesi z hlubin internetu, každý spárovaný s fotkou vojáků reálně nasazených v terénu; do to víc než málo funkčních noktovizí, termovizí a podobně divokých věciček. Když se zeptám, kolik nový kousek stál, odpověď bývá stručná, částka nikoli. Žádná zbraň střílející olovo, pochopitelně, jen plastové projektily, i když to tak nemusí vypadat, pořád jde o airsoft.
Nevím jak to zachytit, aby bylo vidět, znát a cítit, že v každém detailu je nadkritické množství práce, úsilí a/nebo €€€. Má se to podobně jako s uměním – prezentované naplno ocení jen ti, kdo sami naplno jedou, jak se říká, v byznyse & žijí pro kompilování něčeho, po čem plebs ani neštěkne.