k47.cz
výběr kolo foto makro povídky kultura
koronavirus TECH ▞▞ | twitter RSS
««« »»»

Žít před rokem 1850 by nechtěl vůbec nikdo

24. 12. 2020 — k47

Před rokem 1850 to ne­stálo za moc. V Ame­rice stále jelo ot­ro­kář­ství, na starém kon­ti­nentu do­zní­vala vleklá epi­de­mie cho­lery, pra­covní pod­mínky v ra­pidně se in­dustri­a­li­zu­jící spo­leč­nosti svou zá­važ­ností in­spi­ro­valy Marxe, re­vo­luce roku 1848 ode­zněly a staly se mi­nu­lostí. Cel­kově to nebylo nijak veselé, ale jedna věc pro mě vy­čnívá nad všechny ostatní: V pod­statě ne­e­xis­to­vala me­di­cína. Žádná an­ti­bi­o­tika, anal­ge­tika, ane­sté­zie, oč­ko­vání, dez­in­fekce, nic.

Mo­derní me­di­cína se rodila právě v po­lo­vině de­va­te­nác­tého sto­letí, kdy byla v ná­vaz­nosti na práci Pas­teura, Kocha, Lis­tera a dal­ších při­jata teorie mi­k­robů jako pů­vodců chorob. Do té doby pře­vlá­daly různé teorie: mi­asmata (cho­roby se šíří zá­pa­chem), spon­tánní vznik nebo teorie čtyř zá­klad­ních tě­les­ných šťáv (žluč, černou žluč, krev a sliz) od Hip­po­krata a Galéna okli­kou přes Arab­ské mys­li­tele.

Našli se lidé, kteří měli správné nápady, ale nikdo je ne­po­slou­chal. Ital Gi­ro­lamo Fra­cas­toro (1478-1553) byl první, kdo před­lo­žil myš­lenku, že cho­roby mohou být způ­so­beny ex­ter­ním či­ni­te­lem, který se může pře­nést přímým nebo ne­přímým kon­tak­tem. V 16. sto­letí Pa­ra­cel­sus ob­je­vil, že za cho­roby může agens mimo tělo a nikoli ne­rov­no­váha tě­les­ných šťáv. Nikdo jim ale ne­vě­no­val po­zor­nost a museli jsme si počkat další 3 sto­letí, než Pas­teur pro­vedl ex­pe­ri­ment, kdy se v uza­vřené nádobě po pře­va­ření ne­zač­nou množit bak­te­rie, za­tloukl tak po­slední hřebík do rakve teorie spon­tán­ního vzniku a me­di­cína uči­nila první krok ke své mo­derní podobě, kdy ko­nečně můžeme léčit in­fekce.

Věci na­braly značný spád kolem roku 1850. Šlo o léta nabita akcí a objevy.

Ve Vídni Ignác Semmelweis dra­ma­ticky snížil úmrt­nost nových matek z důvodu ho­rečky omlad­nic, když začal po­ža­do­vat aby si dok­toři myli ruce před tím, než se pustí do porodu. I když jde o tri­vi­ální po­ža­da­vek, který se dnes zdá sa­mo­zřejmý, Semmelweis byl mar­gi­na­li­zo­ván a na­pa­dán svými kolegy. Brali to jako o útok na svá ega. Na­jed­nou oni, ve svých pláš­tích ztvrd­lých krví a jinými těl­ními te­ku­ti­nami, byli po­va­žo­váni za ne­čisté a za zdroj nákazy.

Brit­ský chi­rurg Lister vzal Pas­teura vážně a zavedl an­ti­sep­tika pro čiš­tění ran a chi­rur­gic­kých ná­strojů. (Ve stře­do­věku ně­kteří lékaři měli za to, že zánět byl ne­díl­nou sou­částí pro­cesu hojení.) Lister na­ří­dil per­so­nálu, aby nosil ru­ka­vice, myl si ruce a ná­stroje roz­to­kem fenolu.

Vi­r­chow při­spěl k po­znání buněk a teorií, že buňky jsou zá­kladní sta­vební kameny těla a vzni­kají jen dě­le­ním, šel přímo proti teorii spon­tán­ního vzniku. Jeho kon­cept bu­něčné pa­to­lo­gie přímo od­po­ro­val pra­staré ale stále pře­ží­va­jící teorii čtyř zá­klad­ních tě­les­ných šťáv. Patřil mezi jedny z těch lidí, je­jichž přínos je fas­ci­nu­jící, ale přesto byli v ně­kte­rých ob­las­tech ka­ta­stro­ficky mimo. Kri­ti­zo­val Semmelweise a Kocha a jejich myš­lenky dez­in­fekce, mytí rukou a an­ti­se­pse. Ne­sou­hla­sil s evo­lucí, nazval Darwina ig­no­rá­mem a ne­vě­řil v teorii mi­k­robů jako pů­vodců nemocí ob­ha­jo­vané Pas­teu­rem a Kochem.

Oč­ko­vání exis­to­valo, pravda, i když jen proti ne­što­vi­cím. Je spo­jené se jménem Edward Jenner, rokem 1796 a in­spi­ro­vané me­to­dami ino­ku­ace prak­ti­ko­vané v Číně už mnoho sto­letí, aniž by měl tušení o me­cha­nismu imu­ni­zace. Pas­teur v druhé po­lo­vině 19. stol. ob­je­vil oč­ko­vání proti an­traxu a vzteklině. V tom sto­letí se ještě ob­je­vily oč­ko­vání proti tetanu a zá­škrtu, an­ti­bi­o­tika kolem roku 1900.

Aby toho nebylo málo, až do­ne­dávna nebyly (kromě opia a ně­ko­lika bylin) známy žádné efek­tivní formy ane­sté­zie a řezalo se při plném vědomí. Možná jen se skle­nič­kou na kuráž. Hum­phry Davy roku 1799 ob­je­vil aneste­tické vlast­nosti raj­ského plynu. Roku 1842 začala ane­sté­zie éterem, roku 1847 pak chlo­ro­for­mem (James Young Simp­son) a roku 1846 pro­běhla první bezbo­lestná ope­race pod cel­ko­vou ane­sté­zií.

Amal­ga­mové plomby se do­staly do zá­pad­ního světa ve tři­cá­tých letech 19. sto­letí.

Me­di­cína ale není jediná z mo­der­ních vý­střelků, které bereme za sa­mo­zřejmé, a které se ob­je­vily ±kolem po­lo­viny 19. sto­letí. Joseph Ga­yetty je po­va­žo­ván za vy­ná­lezce mo­der­ního ko­merčně do­stup­ného to­a­let­ního papíru v USA, poprvé uve­de­ného na trh v roce 1857.

Takže tak. Tohle všechno po­si­luje moje pře­svěd­čení, že ci­vi­li­zace, kterou bychom z dneš­ního po­hledu za­čí­nali po­va­žo­vat za sne­si­tel­nou, se začala rodit právě kolem roku 1850 a dřív to ne­stálo za moc. Když se někdo zeptá, v jakém roce bych chtěl žít, roz­hodně ne­řeknu nic příliš his­to­ric­kého, umírat na tri­vi­ální cho­roby a zá­ro­veň si u toho nemoct utřít zadek, není moje před­stava ide­ál­ního života.


+1: Odsud:

Jedním z nej­ú­spěš­něj­ších období, co se týče pro­dlou­žení délky života, je přelom 19. a 20. sto­letí. Klíčem k tomuto prv­nímu zlomu byl zrod ve­řej­ného zdra­vot­nic­tví. Ex­pe­ri­ment s vše­o­bec­nou zdra­votní péčí si císař nej­prve v 80. letech 19. sto­letí otes­to­val v koutě říše – na Moravě. Ne­dlouho nato se úmrt­nost na in­fekční nemoci pro­padla na po­lo­vinu. […]

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz