Uber - hi-tech podvod pro jednadvacáté století

Uber je firma pro jednadvacáté století. Ve svém jádru jde o dobře organizovaný podvod, legitimizovaný štědrým financováním VC spekulantů, který se zároveň stal ideálem gangsterského silicon valley jako zářný příklad startupu, který to dokázal.

V článku An age of spin se píše:

equally as important was the fact that Uber was willing to violate the law.

My jsme speciální, pro nás neplatí vaše pravidla.

Uber is a middleman taxi company which connects riders with drivers for peer to peer ridesharing.

Uber nemá s peer to peer nic společného. Možná jde o drobnou technikalitu, ale je třeba ji připomínat, protože veksláci tlačící takzvanou „sharing economy“ se snaží posunout význam slov, aby jim hrály do karet. P2P označuje systém, kde jsou si všichni rovni. Kanonickým příkladem je torrent – každý účastník sítě zároveň stahuje a zároveň sdílí, neexistují v něm uzly jen nabízející stahování za úplatu, ani takové jen využívající služeb jiných. Všichni jsou si rovni, proto peer. Uber není „P2P“ a nemá ani nic společného s 'sharing economy', nedochází k žádnému sdílení, jde jen o staré známé služby za úplatu. Jako P2P můžeme označit skutečný ridesharing, kdy se lidé z komunity, jezdící stejným směrem, dohodnou „dnes odvezeš mě, zítra já tebe“. Oba účastníci jsou řidiči (peer) a organizují se pro lepší využití existujících zdrojů, ne aby si jeden přivydělal něco extra.

With a seemingly endless supply of venture capital and the support of everyday consumers, if you manage to grow big enough, fast enough, you can violate the rules all you want and eventually no politician in the country will be willing to do anything about it.

Sranda je také to, že uber je ztrátový a dotuje každou jízdu, podle článku výše „In 2015 riders were only paying 41% of the real cost of their ride.“ Díky pětadvaceti miliardám dolarů investic si může dovolit globální dumpingové ceny na jedno celé odvětví služeb. Jejich plán není začít byznys, jejich plánem je proplatit se k monopolu a pak si dělat, co jenom sakra chtějí. Jedinou vyhlídkou je nasadit flotilu samořídících aut a zbavit se všech řidičů, na jejichž zádech metastázovali do podoby neodoperovatelného nádoru.

Uber rád tvrdí, že je jiný, že není taxislužbou a jeho řidiči nejsou zaměstnanci, a proto na něj neplatí pravidla, která platí pro všechny ostatní. To všechno proto, že mají aplikaci, ta prý všechno mění. Pokud jsou jiní, možná to bude tím, že mají blíž ke kriminální organizaci, než ostatní.

Firma svým řidičům přesně diktuje jak má probíhat jejich práce a z centrály nastavuje cenu. Řidič si nemůže stanovit vlastní jízdné, ani nemůže specifikovat minimum pod kterým se mu to nevyplatí. Stěží jde o trh. Když firma sníží šarže, řidiči to pocítí. Uber ale vždy dostane svých 20% za triviální část služby. Když se to někomu nelíbí, může odejít, nikdy není možné vyjednávat, nikdy není možné vést dialog. Buď souhlasíš se vším, nebo si trhni.

V idiotické hantýrce silicon valley jde o „platformu“ a prý když změníme slova, změníme realitu. Řidič, i když představuje samotné srdce služby, je pro uber zcela nepodstatný a postradatelný. Pracovat pro uber znamená pracovat pro vlastního nepřítele.

+1: A ještě jedna drobnost: 16.3% firmy patří dystopické SoftBank a 5.4% patří Public Investment Fund of Saudi Arabia (PIF). SoftBank přijal 45 miliard dolarů od prince Mohammada bin Salmana ze Saudské Arábie, kde stále panuje středověk a mají sklony nepohodlné novináře rozřezat na kusy. PIF, vlastník pěti procent firmy, dostal úkol najmout americkou PR firmu, aby zlepšil vztahy poškozené vraždou novináře Khashoggiho. Peníze ve vašich rukách na sobě mají pár cákanců krve.