k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Temné planety

10. 6. 2019 — k47 (♪)

Vesmír je fas­ci­nu­jící – ob­rov­ský, plný záhad a hlu­boce, hlu­boce lhos­tejný. Jedním z jeho pře­kva­pi­vých ta­jem­ství je exis­tence tem­ných planet (an­g­licky rogue pla­nets), které ne­o­bí­hají kolem žádné hvězdy. Množná kdysi dávno obí­haly, ale gra­vi­tační prak je vy­stře­lil z náručí ma­teř­ské orbity a od té doby jen osa­mo­ceně plují ne­ko­neč­nou tem­no­tou a mrazem kosmu.

Jsou samy o sobě fas­ci­nu­jící (kdysi jsem napsal jednu po­vídku, která se točila kolem temné pla­nety), ale je toho víc – podle videa od Kur­z­gesagtu na nich může exis­to­vat život. Te­o­re­ticky, po­cho­pi­telně. Na žádné jsme nebyli, žádnou jsme po­řádně ne­vi­děli. Pla­nety samy o sobě jsou prťavé a tmavé a i nej­lepší te­leskopy mají pro­blém je zpo­zo­ro­vat i když obí­hají kolem jasné hvězdy, natož když se jejich tem­nota ztrácí na pozadí větší tem­noty vesmíru.

Ale ani to není všechno. Te­o­re­ticky se na nich může vy­vi­nout in­te­li­gentní život. Bez ma­teř­ské hvězdy má taková pla­neta jen za­ne­dba­telný zdroj tepla z roz­pa­da­jí­cích se ra­di­o­i­zo­topů v jádře, zlomek toho, co máme k dis­po­zici na Zemi, ale i to může stačit. Na po­vrchu oceánů se utvoří ki­lo­me­try silná vrstva ledu pod níž může exis­to­vat te­koucí voda živená teplem jádra a i bez vněj­šího světla v ta­ko­vém pro­středí může vznik­nout život. Známe or­ga­nismy, které žijí v tem­notě oceánů okolo so­peč­ných prů­du­chů, takže to není úplně ne­mys­li­telné.

Pokud v tomto pro­středí vznikne in­te­li­gentní život, bude se na­chá­zet v ne­možné si­tu­aci – od­stí­něn kruný­řem ledu nebude vědět, že vesmír exis­tuje a bude věřit, že jejich vodní krá­lov­ství je všechno, co exis­tuje, a co víc – ne­bu­dou mít žádnou mož­nost ze svého vězení uprch­nout, nebo jen na­hléd­nou ven. Bez slunce nemají žádné rost­liny, které by do­ká­zaly uscho­vat ener­gii, žádné dřevo, uhlí, oheň, nic. Žádný prů­mysl, žádná věda.

Jejich svět, pokud exis­tuje, musí být na­to­lik od­lišný od všeho, co si jen do­ká­žeme před­sta­vit. Možná přece jen může exis­to­vat jistá cesta tech­no­lo­gic­kého roz­voje zcela mimo naši fan­ta­zii, která se bez zdroje che­mické ener­gie bude po­do­bat dlouhé a pomalé evo­luci a řízené mo­di­fi­kaci ostat­ních or­ga­nismů s tím, že ekvi­va­lent jedné dekády po­kroku na zemi, bude trvat de­sítky mi­li­onů let v tem­notě.

Pře­mýš­lel jsem o tom jednou hlu­boko v noci u ohně, když jsem zíral do hvězd, ale přesto jsem si ne­do­ká­zal před­sta­vit způsob, jak unik­nout věč­nému vězení bez vnější ener­gie. Taková ci­vi­li­zace bude plout kosmem, dokud se jádro jejich temné pla­nety ne­ochladí, a pak skončí navěky zmra­zeni na dně oceánu ledu.


Tohle by mohl být možná za­jí­mavý motiv po­vídky – sonda cestou na alfa Cen­tauri při­stane na temné pla­netě, pro­vede prů­zkum ledu, pro­vrtá se jím do oceánu oceánu a tam objeví in­te­li­gentní život. Pro ně budeme jako bohové, kteří se­stou­pili z nebes a uká­zali jim vesmír takový, jaký ve sku­teč­nosti je.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz