k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Soukromé zátoky internetu

21. 6. 2019 — k47 (♪)

v po­sled­ních dnech jsem četl dva články o tom, jak se lidé sta­hují z ote­vře­ných so­ci­ál­ních sítích do sku­pi­no­vých chatů: Group Chats Are Making the In­ter­net Fun AgainThe Dark Forest Theory of the In­ter­net.

Mojí první reakce byla ne­ga­tivní, ale pak mi došlo, že to je skvělá zpráva. Ko­nečně so­ci­ální síť, která je sku­tečně so­ci­ální, na­vr­žená pro ko­mu­ni­kaci, nikoli po­kři­vená zájmy trhupa­ra­zi­tic­kými ma­ni­pu­la­cemi pro­vo­zo­va­telů plat­fo­rem, které z nich v honbě za en­gejdžmen­tem a pří­jmem z re­klamy, udě­laly ne­přá­tel­ské peklo.

So­ci­ální sítě nejsou příliš so­ci­ální, nejsou op­ti­ma­li­zo­vány pro to, aby se v nich lidé cítili dobře a ko­mu­ni­ko­vali podle vlast­ních pra­vi­del, to ne. Soc-net je stroj, který na uži­va­tele uvrhne stejná mě­řítka, která za­jí­mají ko­merční sub­jekty – všechno bylo podro­beno měření a ana­ly­tice. To vede k závodu k do­sa­žení nejmen­šího spo­leč­ného jme­no­va­tele a honbě za sen­zací, kon­tro­verzí a po­la­ri­zací. Jediná sku­tečně uni­ver­zální vlast­nost nás všech jsou pudy – slast a reakce na ohro­žení.

Proč se u kaž­dého pří­spěvku uka­zuje počet lajků & re­tweetů? Nemá to velký dopad pro spo­le­čen­skou rovinu ko­mu­ni­kace, jen to jen mě­řítko jak moc zpráva souzněla s na­ho­di­lými pre­fe­ren­cemi „pu­b­lika“. A ne­smíme za­po­mí­nat, že způsob ko­mu­ni­kace „Křičím do prázdna s tím, že se někdo ozve zpátky“ je divná. Vý­chozí modus ope­randi je mluvit k nikomu a to je z prin­cipu bi­zarní. Teď už tak nikomu nemusí při­pa­dat, pro­tože došlo k její nor­ma­li­zaci, ale je zvláštní a po­divně ne­so­ci­ální.

Možná jde o nad­ne­sená slova, ale soc-nety ne­pů­sobí přá­tel­sky a ne­zá­vazně, když každé slovo může a bude být po­u­žito proti vám, a roz­zu­řený dav čeká jen na správný oka­mžik, kdy může udělat ex­plo­zivní print screen. Soc-nety nemají pověst v lidech vzbu­zo­vat em­pa­tii a kri­tické myš­lení.

Sou­kromá sku­pina, která fun­guje podle vlast­ních pra­vi­del, žije vlast­ním tempem, není mo­ti­vo­vaná počtem lajků a jinými de­hu­ma­ni­zu­jí­cími me­t­ri­kami působí jako země za­slí­bená. Kli­dová zóna, kde ne­mu­síme po­cho­do­vat podle rytmu fa­ce­booku.

Na druhou stranu pro­li­fe­race sou­kro­mých kruhů přátel jako pri­már­ního módu online pří­tom­nosti má po­ten­ci­ální ne­ga­tiva – když nebude slyšet váš hlas, bude o to víc slyšet hlas jiných, kteří chtějí své pře­svěd­čení vy­kři­ko­vat do ka­ko­fo­nie online ozvěn, možná proto, že jsou za to pla­cení. Možná, že exodus lidí ven ze soc-netů dovnitř, z nich učiní ještě víc ne­přá­tel­ské a po­divně osa­mo­cené pro­středí. Na­ko­nec můžou zůstat jen ma­ni­pu­lá­toři a zma­ni­pu­lo­vaní.


+1: Masivní množ­ství botů může ote­vřený web učinit ne­o­by­va­tel­ným.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz