k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Svoboda, demokracie, nic

9. 2. 2019 — k47 (♪)

Po­zorní čte­náři si jistě všimli, že jsem zatím ne­pro­ho­dil jedné slovo o fo­to­gra­fic­kém ná­jezdu na oslavy se­dm­nác­tého lis­to­padu. Důvody jsou prosté – šlo o ±dobrou akci, jen vý­sledky stály za hovno. Nechal jsem doma blesk & bez něj to nebylo ono. Navíc cel­ková struk­tura korza Ná­rodní byla nějak str­nulá, žádné slav­nostní prů­chody, po­cho­du­jící or­chestry nebo vysoce mo­bilní ší­lenci v uli­cích. Byl to jen chaos, zmatek a tla­če­nice, ale ne v dobrém slova smyslu.

Jako ob­vykle sku­tečná zábava začala až potom, co skon­čil ofi­ci­ální pro­gram. V našem skrom­ném pá­t­ra­cím týmu jsme se vydali na místo, kde se podle po­věstí a ml­ha­vých vzpo­mí­nek měla na­chá­zet jedna za­str­čená sklepní hos­poda, kde vládl hos­tin­ský tr­pas­li­čího vzrůstu, který bavil hosty ba­lan­co­vá­ním lahví piva na hlavě. Kdysi dávno jsme tam skon­čili po jednom z PF me­etupů. Proto jsme se teď sna­žili najít to dávné místo, ale již ne­e­xis­to­valo. Našli jsme jiné úto­čiště, také za­ko­pané do kom­plexu pod­ze­mích chodeb, které se od­ví­jely stejně jako naše pří­běhy vy­mě­ňo­vané u skle­nic vy­chla­zené Plzně – váš drahý vy­pra­věč, ██████████, ██████████ a ar­che­o­ložka z Ka­li­for­nie, která si během raidu stihla rozbít ob­jek­tiv a na­lo­mit žebro.

Ona, matka, jejíž syn se blížil pro­moci, vy­ra­zila na trip starým kon­ti­nen­tem a shodou náhod skon­čila v Ma­tičce Me­t­ro­po­lis, kde his­to­rie dýchá na každém kroku. Vy­prá­věla, že v San-Fran je rok 1800 dávnou his­to­rií, kdežto v Pze, která v té době exis­to­vala už tisíc let, o his­to­rii za­ko­pává na každém kroku. Pa­ma­tuji si, jak říkala: „I would love to work in a well.“ Měl jsem zmínit, že mi na za­hradě leží trosky stře­do­vě­kého hradu, možná.

Jedno je teď jasné: Příště bude raid smě­řo­vat jinam & meetup sku­pina bude zru­šena. De­taily zítra.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz