Kdo uklidí bordel, který tu zanechá pokrok?

Náš oblíbený miliardář/mesiáš/spasitel Musk chce na oběžnou dráhu vyslat 42000 komunikačních satelitů. Až budou všechny na svém místě, pozemní astronomie se může stát zcela nemožnou, kdy každá expozice vesmíru bude křižována mnoha zářivými čarami satelitů. Skoro jako kdybychom měli na výběr mezi rychlým internetem a astronomií. Cynik by podotkl, že jde o volbu mezi Muskovou peněženkou a vším, co přímo nevede k jejímu naplnění. Sám nejsem cynik, jen jim rád dodávám materiál pro jejich cynismus: Kapitalista chce $ 𝒶 ignoruje externality dokud nepředstavují Velký Problém, protože jinak jen podkopávají cenu akcií. Zničí pozemní astronomii, observatoře se musejí přenést do vesmíru, ale nevadí, on je tam vynese za $.

K tomuto se ale nechci moc vyjadřovat, protože mnohem zajímavější jsou reakce vybraného komentatariátu na soc-netech rámující incident jako záležitost pokroku. Když někdo začne prohlašovat, že něco představuje nevyhnutelný pokrok, mějte se na pozoru. Mějte se zatraceně na pozoru.

Skvadra muskovců jako vždy bránila činy jejich milovaného miliardáře, protože proč ne? Argumenty se často točily kolem tvrzení, že tisíce satelitů na orbitě představují pokrok a proto všechno ostatní, jmenovitě pozemní observatoře, patří na druhou kolej jako relikty minulosti. Právě tito nepokrokoví pohrobci se z nějakého důvodu musí přizpůsobit destruktivním nováčkům. „Dinosauři“ musejí uklidit bordel, který tu zanechal pokrok, na nich leží břímě najít inovativní řešení, které zároveň nenaruší novou realitu armády satelitů na orbitě. Proč? Proč tisíce satelitů představují inovaci a budoucnost, kdežto pozemní teleskopy jsou přežitkem minulosti? Tohle je klíčové: Protože nejsou součástí narativu pokroku. To je všechno. Víc v tom není. Nejde o hodnocení efektivity a užitné hodnoty té které alternativy. Vesmír je budoucnost, tečka. Muskovci s pomocí vágních sci-fi slibů dokázali usurpovat nadkritické množství globální představivosti a pozornosti a proto, co řekne jejich mesiáš, se stane pokrokem. Budovaný ELT teleskop s průměrem 39 metrů není pokrok, hypotetický stometrový teleskop, který můžeme postavit na povrchu naší rodné hroudy za zlomek ceny maličké vesmírné pozorovatelny, nepředstavují pokrok¹ . Komentariát má jasno: Tohle je progres a tamto není. Hotovo. Tato nahodilá měřítka pak rámují, jak přemýšlíme o naší budoucnosti a našich možnostech.

Připomíná mi to, co Morozov psal v jedné ze svých knih (nemůžu najít přesnou citaci, ale to samé zopakoval tady) o boji s hlukem ve městech na počátku dvacátého století. Ten byl v jednu chvíli brán jako nevyhnutelný rys modernity, jako něco, s čím se musejí vypořádat ostatní, ne ti, kteří lomozí a hlučí, ti jsou na straně pokrok, ale lidé prahnoucí po tichu nikoli.

1. ELT stojí něco přes 1 miliardu € a když se něco pokazí, můžeme tam snadno dojet. Druhý extrém představuje vesmírný teleskop James Webb, který stál 10 miliard $ (cena letu je zanedbatelná) a protože bude sídlit v Lagrangově bodě L₂, možnost opravy je nulová.