Páječka

Víte, co není dobrý začátek dne? Když se vám podaří sáhnout na rozpálený hrot páječky. Mě se to podařilo.

První půlvteřinu jsem nic necítil, teprve pak mi došlo, že je něco velice špatně. V prvním okamžiku jsem měl za to, že to bude dobré, pak se ale dostavila bolest a jaká bolest to byla. Na dvě hodiny jsem musel prst ponořit do kýble se studenou vodou, jinak mi připadalo, že se mi začíná jakoby dělat zle. Nebyla to jen bolest vycházející z jednoho konkrétního místa, ale něco víc. Nejen že se pomalu šířila od konečku prstu a požírala celou ruku, ale také jako kdyby došlo ke zkřížení kabelů a zranění zasahovalo více smyslů ve synestézickém duchu. Neuronová spojení dostala nečekaný šok a zmateně začala vysílat na všech frekvencích. Bílý flek zmizel druhého dne, ale nestal se z něj puchýř. Zůstal jen kus kůže se spáleným otiskem prstu, skrz kterou nic necítím. Není to úplně ideální, ale ne zas tak strašné. Zažil jsem horší a jsou mnohem horší části těla pro spálení horkým kovem (teď nemám na mysli oči). Dávám tři hvězdičky z deseti.

Jinak i když jde o nebezpečný nástroj v nezkušených rukách, páječka je perfektní pomocník, rozhodně nejoblíbenější předmět, který vlastním. S její pomocí jsem spravil nesčetná sluchátka + další věci a tím ušetřil nezanedbatelné množství €€€. A nejlepší na tom celém je, že to ani není moje páječka. █████ mi ji jednoho dne vrazila do ruky, ať opravím █████████████████████████ a od té doby tu zůstala na „dlouhodobé výpůjčce“.

Mmch: Tahle ilustrační fotka mi zabrala děle, než by měla, protože jsem zkoušel různé úhly a pozadí. Nakonec se ukázalo, že nejlépe vypadá prostá kombinace postel+zeď+blesk.