Nádherné plýtvání energií

V do­ku­men­tár­ním snímku The Stars and The Water Carriers o cyk­lis­tic­kém závodě Giro d'Italia v roce 73, vy­pra­věč v jednom oka­mžiku ohod­notí úsilí jezdce, který se snaží na­star­to­vat únik malé sku­piny, jako „be­au­ti­ful waste of energy“.

To celkem vý­stižně po­pi­suje cyk­lis­tiku jako ta­ko­vou a roz­hodně moje jízdy na dvou kolech – nád­herné, ale ve finále zcela zby­tečné. Beru tu frázi za svou jako od­po­věď na každou otázku proč.

Do­ku­ment za­brousí do po­e­tiky, když začne ly­ric­kým ja­zy­kem opě­vo­vat ele­gantní dy­na­miku jezdce & stroje, kteří jsou jako jeden or­ga­nis­mus tes­to­váni na hra­nici mož­ností v ča­sovce jed­not­livců. Ale krása dlouho netrvá, jde jen o závod a jako každý záznam té doby, by se měl jme­no­vat „Může někdo po­ra­zit Eddy Merc­kxe?“ Ne nemůže. Ka­ni­bal Giro vyhrál celkem pět­krát a ve své dekádě ovládl horní příčku kaž­dého závodu, ve kterém stanul na star­tovní čáře.

Taky v něm padla zmínka, že jezdec v jedné etapě může ztra­tit 7 až 8 liber váhy. 3.6 kilo? Co přesně tím myslí? Za­po­čí­tá­vají do toho i vodu?

Sou­časná Tour de France si během jed­n­a­dva­ceti zá­vod­ních dnů vyžádá asi 140000 ka­lo­rií s tím, že jezdec na jednu etapu po­tře­buje 5k – 8k ka­lo­rií ener­gie a až 10 litrů te­ku­tin.

Když to značně zjed­no­du­ším a vezmu údaj, že jedno kilo tě­les­ného tuku ob­sa­huje 8800 ka­lo­rií při­pra­ve­ných pro me­ta­bo­lis­mus, vyjde, že do­kon­če­ním jedné Tour sho­díte 16 kilo sádla.

The Stars and The Water Carriers je ke shléd­nutí na you­tube.