k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Správný nástroj pro daný úkon

8. 1. 2019 — k47

Pra­staré čtečky Use­netu můžou osvět­lit, co je špatně se sou­čas­nými soc-nety.

Asi takhle: Na­ra­zil jsem (už nevím přesně jak) na článek člo­věka, který zažil usenet a pěl chválu na kli­enty, které tehdy po­u­ží­val. Ale než se za­mě­řím na dnešní téma, do­vo­lím si začít okli­kou.

Na ob­rázku výše je vy­ob­ra­zen klíč na uta­ho­vání/po­vo­lo­vání stře­do­vých ulo­žení Hollow­tech od Ka­bushiki-gaisha Shi­mano. Jde o ko­vo­vou páku, do které je vy­ra­žen kruh vnitř­ních zubů. Dá se použít k je­di­nému účelu a kromě toho je zcela ne­po­třebná. Někdo zručný s ní jistě dokáže otevřít pivo, ale to je asi tak všechno. Jde o spe­ci­ficky na­vr­žený ná­stroj a jeho návrh určuje, jak a k čemu bude po­u­ží­ván.

Stejně tak jsou soc-nety na­vr­ženy s ur­či­tým zá­mě­rem, jsou op­ti­ma­li­zo­vány pro kon­krétní způsob po­u­žití, pro nějaký druh in­ter­akce jak mezi uži­va­teli, tak v ose uži­va­tel—soc-net. A ten není pro nás. I tady platí první slova románu House of Leaves: „This is not for you.“ Soc-nety nejsou ná­stroje ko­mu­ni­kace, tedy nejsou jimi pri­márně, jsou vy­ví­jeny jako ná­stroje ma­xi­ma­li­zace en­gejdžmentu. Nejsou op­ti­ma­li­zo­vány pro po­hodlí uži­va­tele, pro čtení a zís­kání in­for­mací co nej­e­fek­tiv­něji & v co nejmen­ším čase, jsou na­vr­ženy tak, abyste na nich strá­vili co nej­více času, ide­álně každou pro­bdě­lou chvíli dokud i vás ne­od­vane vichr věč­nosti.

Proto mají ne­ko­nečné skro­lu­jící ti­me­line – al­go­rit­micky plá­no­vané a ne­u­stále se měnící, ne­u­stále na vás hrnou ne­kon­čící baráž malých po­bíd­nutí – no­ti­fi­kace, lajky, re­tweety, reakcí – jsou dáv­ko­vány ne­u­stále, ale v ne­před­ví­da­tel­ném tempu, každý z nich uži­va­teli dá dávku do­pa­minu proxy so­ci­ální in­ter­akce a pomalu ho tak tré­nují slin­tat jako Pav­lo­vova psa. Pro soc-nety jsou uži­va­telé la­bo­ra­tor­ními kry­sami a nej­lepší hlavy naší ge­ne­race se snaží zop­ti­ma­li­zo­vat dáv­ko­vání jejich ko­ka­inu. Vaše osobní cíle jsou vždy ve­d­lejší, vaše use-case po­družné, vaše sny ire­le­vantní, vždy vy­u­ží­váte soc-nety jim na­vzdory, sna­žíte se vy­šla­pat vlastní cestu v kra­jině al­go­rit­mické mo­ne­ti­zace.

Fe­di­verse z větší částí přejal modus ope­randi ma­jo­rit­ních soc-netů, včetně jejich před­sudků a to je smutné.. Nej­větší zločin je ztra­tit schop­nost před­sta­vit si lepší nebo aspoň jinou bu­douc­nost. Stejně tak je zločin při­jmout re­a­litu spo­le­čen­ských pře­vratů, které vzešly z vlh­kých snů li­ber­ta­ri­ánů Si­li­con Valley a byly spon­zo­ro­vány VC penězi, jako je­di­nou možnou a ne­vy­hnu­tel­nou.

Zmí­něný článek je v tomto ohledu velice krotký, nemá re­vo­luční ré­to­riku, jen říká, že můžeme mít o něco lepší, uži­teč­nější a efek­tiv­nější UI, která lépe ko­pí­rují záměry uži­va­telů a lépe jim vy­ho­vují.

Ale na druhou stranu i tohle může být prvním vý­stře­lem re­vo­luce proti uza­vře­ným pro­to­ko­lům a cen­t­ra­li­zo­va­ným black-box služ­bám (je iro­nické, že velcí in­ter­ne­toví gi­ganti se chvás­tají open-source, ale nikdy ne­o­te­vřou tu věc, ba které záleží – jejich pro­dukt) – im­pli­citní kri­tika uza­vře­ného ve pro­spěch ote­vře­ných sítí.

Twit­ter slouží jako zářný pří­klad: Pů­vodně se chvástal li­be­rál­ním API, které mohl využít kdo­koli. Ale pak od­řízli RSS export, re­du­ko­vali limity a činili kroky, které pro­gra­mový pří­stup do jejich sítě v pod­statě zne­mož­nily.

Pokud sku­tečně chceme mít mož­nost volby uži­va­tel­ského roz­hraní, které nás re­spek­tuje, šetří náš čas a bere nás jako rov­ného a ne jako krysu, kterou je třeba na­kr­mit ko­ka­i­nem, aby ná­ho­dou ne­o­de­šla, možná bude třeba jít jinam – do ote­vře­ného světa fe­de­ro­va­ných so­ci­ál­ních sítí.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz