k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

NaNoWriMo číslo 10

3. 11. 2019 — k47 (♪)

S že­lez­nou pra­vi­del­ností přišla ta část roku, kdy se stovky tisíc gra­fo­manů snaží za jeden měsíc napsat román o délce 50000 slov. Nejde o ma­so­vou hys­te­rii, ne­bojte, stojí za tím výzva Na­NoWriMoNati­o­nal Novel Wri­ting Month, jejíž jméno zá­ro­veň vy­svět­luje pra­vi­dla: Máte lis­to­pad na to napsat román. Od­mě­nou není nic, než hře­jivý pocit z (možná) dobře od­ve­dené práce.

Jestli mě his­to­rie něco na­u­čila, pak je to prostý fakt, že se mi nikdy ne­po­da­řilo do­sáh­nout cíle, jen pár­krát bylo vý­sled­kem aspoň něco po­u­ži­tel­ného & to jsem se zů­čast­nil už ±de­setkrát (poprvé v roce 2009). Re­trospek­tivně je jasné, že pro­blém spo­čí­val v příliš am­bi­ci­óz­ních plá­nech. Román o 50k slo­vech je fajn, ale když pře­stanu v po­lo­vině, nemám nic. Musím se vrátit k zá­kla­dům a místo jed­noho vel­ko­le­pého románu napsat spoustu ma­lič­kých uso­ple­ných po­ví­dek, je­jichž první hrubou verzi můžu napsat za jeden den. Může to být ně­který z nápadů na po­vídky, o kte­rých tu už padla řeč: Kra­bice, Ostrov, Černá opona, Li­thium nebo tohle.

Takže, co jsem dělal první den? Nic. To je vždycky dobrý za­čá­tek. Do­lá­mal jsem pár článků pro k47čku, aby ne­vy­schl proud, když bych po­zor­nost smě­řo­val jinam. Druhý den jsem pak sku­tečně napsal kra­tič­kou po­vídku. První po velice dlouhé době. Třetí den jsem napsal první po­lo­vinu další po­vídky. Jde o frašku jejíž po­li­tic­kou pozici omlá­tím čte­ná­řům o hlavu. Čtvrtý den jsem pak byl v bo­les­tech a nic jsem ne­na­psal. Ještě uvi­díme.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz