Město, které zmizelo
Operace Matička Metropolis, to volné seskupení urbexerů a čumilů, kterému jsem nevědomky poskytl jméno, ožila & její neohrožený vůdce vedl výpad do zkornatělých tepen srdce tohoto umírajícího města, které ještě v roce 1920 neexistovalo tak, jak ho známe dnes.

Kroky tentokrát směřovaly na Smíchov, primárně do stínů jeho industriální historie, dnes již zahlazené, kromě několika artefaktů a stop viditelných jen pro ty správné oči, které vědí, kam se dívat. Z Ringhofferových závodů zůstala jen plaketa ve formě nárazníku a několik metrů slepých kolejí stále zasazených do silnice. Freska zlatého anděla, podle kterého se Anděl jmenuje Anděl, se skrývá v zákrutě uličky u eskalátoru. Stanice metra stále nese stopy sovětského přátelství. A tak dále a tak dále.
To všechno bylo pěkné, ale jako obvykle největší vizuální zájem ve mě vzbudily obrazy industriálního rozkladu, který stále nebyl odklizen novou blýskavou zástavbou a městem prokvétá jako křečové žíly plné prachu a rzi.





