k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Majáles #1 (za vytrvalého krvácení)

2. 5. 2019 — k47 (♪)

Při­padá mi, že letos Ma­já­les a na něj na­va­zu­jící troj­zu­bec pra­vi­del­ných udá­lostí , MMM přišel nějak náhle. Jen ně­ko­lik málo dnů na­zpá­tek jsem o ničem ne­vě­děl, nic nebylo v plánu & teď se to děje všechno na­jed­nou + do mixu se při­pletlo ně­ko­lik ne­sou­vi­se­jí­cích udá­lostí.

Na­štěstí to už teď není pro­blém. Meetup sku­pina Prague Photo Raid de­fi­ni­tivně skon­čila a není třeba nic or­ga­ni­zo­vat s před­sti­hem. Stačí jen ráno vstát a na­stou­pit na vlak. I když ani to se mi tak úplně ne­po­da­řilo & roz­jetý průvod ko­merč­ního Ma­já­lesu, který vyráží z kří­žení Jung­man­novy a Vo­dič­kovy ulice směrem na Karlax, jsem musel do­bí­hat.

I když v prů­vodu jely čtyři nebo pět vozů s hudbou, nebylo ho zdálky skoro slyšet. Člověk musel být velice blízko, jeden ma­xi­málně dna bloky, aby měl ponětí, že se ulice otřá­sají mo­bil­ním ší­len­stvím. Jakmile jsem se ale dostal dovnitř, začala akce jako ob­vykle – v jedné ruce foťák s ši­ro­kým ob­jek­ti­vem, v druhé blesk, dostat se co nej­blíže akci, tak blízko, že začnu do lidí na­rá­žet ob­jek­ti­vem a udělat pár snímků, ze kte­rých by byl cítit pot a zú­čast­ně­ných a divák do­stane vis­ce­rální sdě­lení o duchu celé akce.

To se mi po­cho­pi­telně ne­po­da­řilo, pro­tože jsem di­le­tant, který neví co dělá, jak bylo etablo­váno už mno­ho­krát. Nedal jsem do toho srdce & teď jsem k tomu měl důvod. Během prů­vodu jsem stále ještě kr­vá­cel ze všech mys­li­tel­ných těl­ních otvorů a ně­kte­rých zcela nových, které se mi ob­je­vily na těle, jen aby mohly kr­vá­cet. Jen malá část z nich by byla při­ja­telná, ještě menší do­konce vítaná. Z těchto důvodů jsem vět­šinu noci strá­vil ho­reč­ným stu­diem wi­ki­pe­die ve snaze zod­po­vě­dět ně­ko­lik klí­čo­vých otázek (se­řa­zeny podle dů­le­ži­tosti): Jaká je šance, že zemřu do rána? Jaká je šance, že jde o symptom ně­ja­kého hro­zi­vého de­fektu or­ga­nismu, který sig­na­li­zuje, že se konec kvapně blíží? Můžu zrovna tohle kr­vá­cení ig­no­ro­vat?

Od­po­vědi byly: Asi ne, asi ano, ně­které možná.

Příliš jsem tak nespal a druhý den nebyl na­la­děný na pa­t­řičně vysoké vlně. Takže když se budete dívat na ná­sle­du­jící snímky, mějte na paměti, že jsem při­po­mí­nal rudou fon­tánu a ztrá­cel půl­litr krve kaž­dých pat­náct minut.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz