Krev patří bohu

Povím vám příběh: Žena je zarytá jehovistka a brojí proti darování krve. Transfúze během porodu zachrání život její vnučky a dcery. Žena zažije krizi víry. Proč by bůh takhle zacházel s jeho věrnými hlásající jeho slova a žijící podle nich? (Ignorujte fakt, že protože sám velký chlap není k nalezení, aby vysvětlil detaily, co přesně měl na mysli, jde o svévolnou interpretaci slov v knize přeložené z řečtiny a aramejštiny, která sama vycházela ze prastarých zdrojů, kompilovaná komisí v procesu, který byl víc politický než teologický.) Proč si věřící musí vybrat mezi sledováním boží cesty ke spasení a životy svých blízkých?

Jde o klasický problém zla: Pokud je bůh všemocný, vševědoucí a mijující, proč existuje zlo a utrpení? Chce mu předejít, ale není schopen? Pak není omnipotentní. Je schopen, ale nechce? Pak je to sociopat. Nechce a nemůže? Pak tenhle bůh stojí za hovno a/nebo neexistuje.

+1: Další lahodná teologická nelogičnost je Argument from morality.

+2: Vysvětlivky k tomuto grafu věkového složení Jehovistů: 0-14 dělám, co rodiče; 15-19 dostávám rozum; 20-49 smrt přichází, začínám se modlit; 50+ smrt přišla, modlení nic nezmohlo.