k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Klíště

25. 4. 2019 — k47

Je možné, že koncem května budu mrtvý. Pravda, jde o as­t­ro­no­micky malou šanci, ale není možné ji zcela ig­no­ro­vat, někdo musí být ten ne­šťast­ník, ze kte­rého se stane ne­ve­selá sta­tis­tika.

Ok, asi takhle: Kouslo mě klíště & v ná­vaz­nosti na to jsem začal číst o ná­ka­zách, které tito roz­to­milí krev sající pa­vou­kovi šíří. Jednak nás ob­la­žují Lym­skou bo­re­li­ó­zou (ta ne­stojí příliš za řeč, pro­tože jako bak­te­ri­ální in­fekce je možná ji vy­mý­tit an­ti­bi­o­tiky) a pak také klíš­ťo­vou en­ce­fa­li­ti­dou – vi­ro­vou in­fekcí po­sti­hu­jící mozek a ner­vo­vou sou­stavu, proti které ne­e­xis­tuje lék. Když se na­ka­zíte, ne­zbývá vám než ležet a čekat, že se právě z vás ne­stane ta ne­pří­jemná sta­tis­tika.

v tomto bře­zo­vém háji mě ta mrcha do­stala

Loni se jí u nás v Re­pub­lice mezi horami na­ka­zilo 712 lidí, i když počet pří­padů byl vyšší, pro­tože 712 je pří­padů s pl­no­hod­not­ným zá­ně­tem mozku a mozko­vých blan, nikoli mír­něj­ších prů­běhů, které mají jen symptomy mírné chřipky. Rusko a Evropa ročně hlásí 5000-7000 pří­padů.

Když se na­ka­žený do­stane do ko­neč­ného stadia zánětu mozkob­lan, nečeká ho nic pěk­ného. In­ku­bační doba cho­roby bývá 7 až 14 dnů, pak ná­sle­dují chřip­kové symptomy – ho­rečka, ne­vol­nost, ma­lát­nost, bo­lesti hlavy, svalů, zvra­cení. Ty do týdne vymizí a po týdnu ticha ná­sle­duje fáze číslo dvě – fron­tální útok na ner­vo­vou sou­stavu – hro­zivé bo­lesti hlavy, vysoké ho­rečky, dez­o­ri­en­tace, po­ru­chami mo­to­rické ko­or­di­nace. Mor­ta­lita se po­hy­buje mezi jedním a dvěma pro­centy a smrt při­chází 5 až 7 dnů po vy­puk­nutí neu­ro­lo­gic­kých pří­znaků. Hoďte si kost­kou, i když se to nej­spíš ne­stane vám, někdo se musí stát touto sta­tis­ti­kou.

Těšit vás může fakt, že ne­e­xis­tuje lék a když pře­ži­jete, exis­tuje nemalá šance, že si od­ne­sete dlou­ho­dobé nebo do­konce trvalé neu­ro­lo­gické ná­sledky – ochr­nutí, po­ru­chy sou­stře­dění či sní­žení in­te­lek­tu­ál­ního výkonu:

Až u 58% na­ka­že­ných se roz­vine po­sten­ce­fa­li­tický syn­drom a až 46 pro­cent má trvalé ná­sledky. Zhor­še­nou paměť a sní­že­nou kon­cen­t­raci uvádí okolo 42 pro­cent lidí, na častou únavu a vy­tr­vá­va­jící bo­lesti hlavy si stě­žuje po­lo­vina na­ka­že­ných a to až po dobu roku od při­sátí klíš­těte. Po­ru­chy řeči mívá 12 pro­cent ne­moc­ných, pa­ra­lýzu těla (ochr­nutí) až 13 pro­cent. Dlou­ho­dobá nemoc ale v každém pří­padě ovlivní kva­litu života pa­ci­entů a může změnit celý jejich do­sa­vadní ži­votní styl.

To by pro mě byla na­prostá ka­ta­strofa, už teď ve „zdra­vém“ stavu mám tristní paměť a nikdo mi ne­ro­zumí, kdyby se to ještě zhor­šilo, byl by to konec mož­nosti ja­ké­koli so­ci­ální in­ter­akce.

Jaká je tedy šance, že po kous­nutí od­por­ným kle­pítkatce, bude ná­sle­do­vat nákaza en­ce­fa­li­ti­dou? Nevím přesně, ale můžu divoce od­ha­do­vat. Pokud podíl na­ka­že­ných klíšťat pře­sáhne 1%, je vydáno va­ro­vání. Pro­tože o žádném ta­ko­vém nevím, můžeme před­po­klá­dat, že se šance klíš­těte-no­si­tele po­hy­buje pod jedním pro­cen­tem. Čím dříve od­stra­níte klíště, tím menší je prav­dě­po­dob­nost pře­nosu – po dvou a více dnech 'začíná re­gur­gi­tací zpětné pro­ni­kání viru z úst­ního ústrojí klíš­těte do krve nebo do míz­ních cév'. Jednu věc jsem ve sta­tis­ti­kách ne­na­šel – 712 pří­padů vypadá jako malé číslo, ale kolik lidí bylo kous­nu­tých klíš­tě­tem? Kdyby to bylo jen 712, nákaza by byla sto­pro­centní. Takhle je to jedna ne­známá, jejíž hod­notu můžeme do­sa­dit dle úrovně vlastní pa­ra­noie a hy­po­chon­drie.

A když se cho­roba roz­jede, máme šanci 1-2%, že nás to položí (smrt je pro roč­níky nad pa­de­sát 15x prav­dě­po­dob­nější). Takže z toho by si pe­si­mista mohla od­vo­dit, že exis­tuje šance řek­něme 0.01%, že po kous­nutí klíš­tě­tem za­klepe bač­ko­rama. To ne­vy­padá nijak vesele, ale když vez­mete v potaz fakt, že po tři­cítce máte cel­ko­vou šanci asi 0.1% – 10x vyšší – že se ne­do­ži­jete dal­ších na­ro­ze­nin, ztratí se to.

S při­hléd­nu­tím k ne­ú­pros­nosti kosmu a kru­tosti náhody to ne­vy­padá zas tak zle.

Je­di­nou efek­tivní mož­nost obrany je (jako ob­vykle) oč­ko­vání – tři dávky a pak kaž­dých pět let do­pl­nit pro­ti­látky. Tech­nicky vzato jsem také oč­ko­vaný, tech­nicky. Kdysi ve stádiu pulce jsem dostal všechny tři dávky, pak jsem mnoho let vy­ne­chal, chtěl jsem do­tan­ko­vat, ale skon­čilo to u jedné dávky. Nej­spíš tedy mám imu­nitní systém aspoň trochu na­tré­no­vaný proti klíš­tě­cím fla­vi­vi­rům a pokud si pa­ma­tuji dobře, co říkal můj ob­lí­bený doktor, ale­spoň nějaká úroveň oč­ko­vání ochrání před tím nej­hor­ším prů­bě­hem one­moc­nění, takže ne­och­rnu. Sta­tis­ticky vzato.

V jednu chvíli jsem se při­stihl, jak se dívám po ta­ko­vých těch kolech pro pa­ra­ple­giky. Ještě ani nevím, jestli mám tu vzác­nou smůlu a jsem vůbec ne­mocný a už pře­mýš­lím, jestli bych pre­fe­ro­val ochr­nout na ruce nebo na nohy a kolik by stálo in­va­lidní kolo. Tohle je čiré ší­len­ství. I když se někdo stane tou smut­nou sta­tis­ti­kou, nej­spíš to nebudu já, nej­spíš to ne­bu­dete ani vy. Ve sta­tis­tice není snadné hledat útěchu, pro­tože nikdy nedává jis­totu. Není to jed­no­du­ché, ale ne ne­možné.


+1: En­ce­fa­li­tida se také může pře­ná­šet pro­střed­nic­tvím ne­paste­ro­va­ného kozího nebo ovčího sýra a mléč­ných vý­robků. Další důvod se vy­hý­bat téhle bílé břečce.

+2: Mi­mo­cho­dem nejsem hy­po­chondr. Ten je pře­svěd­čený, že má nějaké hro­zivé zdra­votní potíže a dělá kolem toho hrozný povyk. Já jsem pře­svěd­čený, že mám hro­zivé zdra­votní pro­blémy, ale vůbec nijak se je ne­sna­žím řešit. Sta­tis­ticky vzato jde o planý po­plach, který nic ne­zna­mená.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz