k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Změřit každý watt

18. 9. 2019 — k47 (♪)

Asi tahle: Koupil jsem takový ten měřák spo­třeby, který se zapojí do zá­suvky a do něj se pak vrazí spo­tře­bič. Ná­sle­do­val den, kdy jsem bláz­nivě běhal po Cele, měřil, co se dalo, za­zna­me­ná­val příkon ve wat­tech & pře­vá­děl ho na peníze. To bylo na celé es­ka­pádě asi nej­za­jí­ma­vější, hned si můžu watty pře­vést na eura za hodinu/den/rok. Uvařit litr vody na čaj stojí 45 haléřů. Ně­který spo­tře­bič pálí 6W i ve vy­pnu­tém stavu, to není skoro nic, ale celý rok se to na­střádá na 52.5 kWh. Vy­ná­sobte si to ta­ri­fem a máte to. Není to nula, přesto něco pro min­ma­xo­vání.

Taky jsem v pro­cesu ma­nic­kého měření přišel na to, že jedna ze žá­ro­vek unikla vlně na­hra­zo­vání za LEDky. Zrovna je to jedna z těch hlav­ních, v pod­statě jediná, která pro­za­řuje noci ne­ko­nečné samoty tvrdě do­lé­ha­jící na Celu. Může jít o ha­lo­ge­no­vou žá­rovku, ale 50 wattů je pořád 50 wattů a pro­tože mám ne­zdravé ten­dence patřit do ka­te­go­rie noční sova, tahle jedna svině svítí mnoho hodin každou noc. LEDka, která ji měla na­hra­dit (vy­ob­ra­zena výše), žrala jen 2 watty ener­gie, což je v mých ta­bul­kách uve­deno jako „za­ne­dba­telné množ­ství“. Bo­hu­žel bli­kala, pro­tože se ne­snesla se lampou vy­ba­ve­nou stmí­va­čem.

Jinak spo­třeby po­čí­ta­čo­vých za­ří­zení jsou ná­sle­du­jící: PC – levný Haswell model 2013 – sežere 70W, z toho 40W mo­ni­tor, no­te­book – Sandy Bridge model 2011 – spo­tře­buje 12W, z toho 6W dis­plej, a Raspberry Pi si vyžádá pouhé 2 watty. Všechna tato čísla platí, pokud se na daném stroji nic moc neděje, což je ob­vyklý stav. Když všechna vý­po­četní jádra začnou pra­co­vat na 100%, spo­třeba vy­skočí (laptop na 42W, desktop nevím, musel bych ho znova vy­pnout & to by mi zka­zilo uptime).

Pointa? V pod­statě žádná. Můj život je velice nudná past, každý den se modlím, abych měl dost síly to jednou pro vždy skon­čit a když se pro­bu­dím a vidím, že tenhle špatný vtip, kte­rému říkáme svět, stále exis­tuje, pro­pa­dám stále vět­šímu a vět­šímu zou­fal­ství. Proto chci vlastní stopu mi­ni­ma­li­zo­vat li­mitně blízko nule, aby až ko­nečně zmizím, nikdo nic ne­za­zna­me­nal. Na druhou stranu jezdit na kole je docela fajn.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz