Jak na nový rok...

Jestli pří­sloví „jak na nový rok, tak po celý rok“ sku­tečně platí, pak mám pro­blém. Ne, ne­skon­čil jsem se straš­li­vou ko­co­vi­nou (což by zna­me­nalo 365 dní al­ko­ho­lismu), ne­při­šel jsem o prst (což by vedlo k tomu chláp­kovi z filmu Freaks), ne­pře­jel mě opilec za vo­lan­tem, jen… těžko se k tomu při­znává… jsem pro­gra­mo­val v C++. U toho bych ne­chtěl skočit, pro­tože C++, i když mo­derní, je stále pří­jemné jako šedý zákal a dává tušit, že ho na­vrhla zvláštní sorta ma­so­chistů, které vzru­šuje me­mo­ri­zace ne­pod­stat­ných de­tailů.

Ve čtyři ráno, když po oh­ňostro­jích zů­stalo už jen pís­kání v uších, jsem z po­stele opra­vil první chybu v Ope­nA­poc, vět­šinu dne jsem pro­spal v po­steli a po pro­bu­zení, stále v po­steli, jsem napsal novou verzi skriptu stále ar­chi­vu­jí­cího 4chan.

V po­sled­ních dvou týd­nech jsem strá­vil při­bližně 99% času v po­steli. Pro­tože proč ne? Počasí dává jasně najevo, že se mnou nechce nic mít a tento pocit je obou­stranný.

CDC do­po­ru­čuje nejméně 150 minut středně in­ten­zivní ak­ti­vity týdně. Za po­slední týden mám na kontě asi de­va­de­sát vteřin ak­ti­vity jako takové, z níž fy­zicky nej­ná­roč­něj­ším úkonem je před­stava toho, že bych se měl zved­nout z po­stele a po­sta­rat se o zá­kladní fy­zické po­třeby.

Ale to počká. Ve frontě mám dal­ších pár před­ná­šek z CCC. Třeba tuhle, jak fa­ce­book sle­duje uži­va­tele skrz an­dro­idí apli­kace tře­tích stran nebo fan­tas­tic­kou ana­lýzu al­go­ritmu, který se­sta­vuje ti­me­line fa­ce­booku a for­muje tak způsob, jakým vní­máme svět.

Doufám, že někdy příští týden najdu sílu, abych vyšel ven z Cely. Tohle pře­stává být zdravé.