k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

i/y

6. 8. 2019 — k47 (♪)

Do­pl­nění k ne­dáv­nému pří­spěvku o čár­kách & českém jazyku: Roz­li­šo­vání mezi iy je k ničemu, jde o šest set let starý ar­te­fakt ar­chaické češ­tiny, který bez ro­zum­ných důvodů přežil do dneška. Kdysi dávno mezi měkkým i a tvrdým y exis­to­val rozdíl ve vý­slov­nosti, dnes při­po­mí­naný jen ne­spi­sov­ným ej místo ý, a proto dávalo smysl po­u­ží­vat roz­dílné sym­boly pro jejich zápis. Ver­bální od­liš­nost již ve stře­do­věku vy­mi­zela a za­ne­chala po sobě dvě různá pís­mena pro ten samý zvuk. Další důkaz, že psaná forma jazyka se mění po­ma­leji než mlu­vená & čím je jazyk starší tím méně tyto dvě ko­re­spon­dují.

Takže všechno to me­mo­ro­vání vy­jme­no­va­ných slov a zá­pa­sení s i/y v kon­cov­kách, které jsme museli roky ustát? Po­dě­kujte tra­di­ci­o­na­lis­tům, kteří ne­chtěli změnit jazyk i když se jazyk měnil kolem nich.

Nevím jak vás, ale mě tohle zjiš­tění na­štvalo. Kdyby rozdíl exis­to­val jenom tak, snesl bych to lépe, jen další po­div­nost, kterou nikdo neumí vy­svět­lit. Nebo kdyby ofi­ci­ální ospra­ve­dl­nění bylo lepší roz­li­šení mluv­nic­kých osob v textu, fajn. Ale když víme, už dlouho, že jde o zby­teč­nost, to fajn není. Všechny děti se musí učit kryp­tické de­taily toho, jak se vy­slo­vo­vala stře­do­věká odrůda jazyka, dnes již mrtvá. Mají se naučit jeden jazyk, ale místo toho zby­tečně marní čas u jazyka jiného .

Jo, a s úů se to má úplně stejně, taky jde o pře­ži­tek.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz