k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Inspirace ve snech 2

23. 8. 2019 — k47 (♪)

Byl to jeden z těch snů, ze kte­rého se pro­bu­dím s ne­vy­řče­nými otáz­kami – jeden z těch, který dává smysl nejen v hlu­bi­nách ne­vě­domí, ale i po pro­cit­nutí působí jako kostra po­vídky, kterou nikdy ne­na­píšu. Čas­těji mi ve snech při­padá, někdy po fa­leš­ném pro­bu­zení, že ten ne­ko­he­rentní au­di­o­vi­zu­ální zmatek, na který by si ne­troufli ani ti nej­o­tr­lejší surre­a­listé, je dobrý základ pro příběh, ale po pro­bu­zení ty kusé a rychle mi­ze­jící vzpo­mínky ne­dá­vají smysl. Tohle nebyl ten případ.

Zdálo se mi o dvou po­li­cis­tech, kolem nichž se ne­u­stále dějí ne­prav­dě­po­dobné, ale jinak ba­nální, udá­losti a tak jsou na ně na­la­dění, dokáží si jich všim­nout a ocenit bi­zarní shody náhod. Když vy­šet­řují smrt jed­noho muže, objeví heslo k jeho po­čí­tači. Na první pohled vypadá jen jako série čísel, ale tito dva si všim­nou, že může jít o dvě data a po krát­kém hle­dání objeví jejich původ – data na­ro­zení Whit­fielda Di­f­fieho a Mar­tina Hell­mana, autorů al­go­ritmu Diffie-Hell­man pro bez­peč­nou výměnu kryp­to­gra­fic­kých klíčů. Jestliže mrtvý muž po­u­ží­val právě tohle jako své heslo, musel něco vědět o šif­ro­vání. To je pro dvo­jici po­li­cistů od­ko­je­ných na­ho­di­lými sou­vis­lostmi silná stopa, že mrtvý muž musí někde mít za­šif­ro­vaná ta­jem­ství, která jim unikla. Podaří se jim najít ste­ga­no­gra­ficky skryté sou­bory, roz­luš­tit jejich obsah a tak se ná­ho­dou do­sta­nou na stopu sex kultu bi­o­hac­kerů, kteří hac­kují hlavně libido svých man­že­lek a part­ne­rek, aby byly vždy svolné a ochotné se poddat svým hy­per­se­xu­ál­ním part­ne­rům. Na­ko­nec se po­li­cis­tům podaří dostat až na Ostrov, což je apartmán vy­tvo­řený pro­po­je­ním vrch­ního patra bloku domů v centru Prahy, kde čle­nové kultu na­vzá­jem před­vá­dějí své bi­o­hac­ko­vané part­nerky, jako kdyby šlo o vy­tu­něná auta.

„Co to sakra bylo?“ říkal jsem si celkem po­cho­pi­telně po pro­bu­zení. Sny ob­vykle nejsou takhle kom­pli­ko­vané a ko­he­rentní.

Má to v sobě určitý nádech zlo­činů Je­ffrey Eps­teina, o kte­rých jsem četl ne­dlouho přes snem (mmch. psal o něm i Evgeny Mo­rozov). Eps­tein byl po­sedlý po­krou­ce­nou verzí eu­ge­niky a tran­shu­ma­nismu – v jeho pojetí jen jako zá­minka pro ještě více sexu. V tisku se píše, že chtěl „seed the human race with his DNA“ a „use his New Mexico ranch as a base where women would be in­se­mi­na­ted with his sperm and would give birth to his babies“. Proč by lid­stvo be­ne­fi­to­valo právě z jeho DNA je otázka, na kterou znal od­po­věď jen jeho me­ga­lo­man­ský a ego­cen­t­rický mozek. Nicméně i tento fakt se osmó­zou dostal do snů.

Tohle je na snění tak fan­tas­tické – jde o per­fektní filtr, který vezme všechno, co jsem za­zna­me­nal v bdě­losti jako ne­o­pra­co­vaný ma­te­riál a vy­desti­luje z něj něco ne­če­ka­ného. Vý­sle­dek nemusí nutně dávat smysl, ale aspoň je ne­otřelý.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz