Illich

Znáte ten pocit, když si něčeho začnete být vědomi, najednou to vídáte všude s nepravděpodobnou frekvencí? Například někdo v okolí si vyrobí potomka a na vás se najednou valí, jakoby samy od sebe, různé informace o vývoji proto-organismu a detailní popisy všech způsobů, jak tento může dojít k permanentní újmě, fyzické a duševní. Vy jste v tom nevinně & o nic z toho jste se neprosili, prostě se to děje. V žargonu kognitivních zkreslení se tomu říká Baader-Meinhof efekt a samozřejmě jde jen o přelud.

V poslední době jsem si takhle začal všímat zpráv o filosofu Ivanu Illichovi, který ve velkém kritizoval instituce moderního světa. S jeho pozicí nemůžu plně souhlasit, když vychází z předpokladu, že instituce jsou inherentně špatné, není možné je reformovat a musíme je strhnout a nahradit něčím fundamentálně jiným. Nicméně některé argumentační taktiky, které použil, jsou výborné. Jeden příklad: Kinetic speed vs. consumer speed. Automobil je velice rychlý, když počítáme jen čas strávený jízdou. Illich, ale namítá, že člověk musí strávit obrovské množství času prací, aby si mohl auto dovolit koupit a provozovat pro vychutnání těch krátkých okamžiků rychlé jízdy. Když do kalkulace započítal všechen tento nutný čas, auto najednou bylo velice pomalé, mnohem pomalejší než jízdní kolo. To nestojí skoro nic a provoz je také prakticky zadarmo.

I když s ním nesouhlasím plně, některé jeho argumenty jsou perfektní. Ale na to bych si měl přečíst víc jeho díla a nenechat se krmit jen nahodilými výkřiky Baadera & Meinhofa.