Heroes of Might and Magic 3, znovuzrozené

Heroes of Might and Magic 3 je klasika všech klasik. Jde o fantasy tahovku, které letos oslaví dvacet let od vydání, a také o čirou zkapalněnou nostalgii pro ty správné mozky, které byly naživu v ten správný okamžik dějin. Všichni si pamatujeme dny a noci strávené budováním měst, posouváním hrdinovy armády po mapě a souboji armád z poloviny plné mýtických bytostí. Někteří si to pamatují víc než dobře a nechtějí se těch okamžiků strategické blaženosti vzdát. Proto vytvořili projekt VCMI – open-source engine pro Heroes 3 připravený pro třetí tisíciletí. Běží na každé platformě, zvládá rozlišení vyšší než prehistorických 800x600 a k tomu má přibalenou podporu modů.

A to byl, shodou náhod, také důvod, proč jsem za celý den nic neudělal.

Jako v případě OpenApoc jde o pouhý engine, kostru hry, která potřebuje soubory s daty, grafikou a zvuky původní hry, aby byla hratelná. Ty jsem měl. Dvě cédéčka, na které nikdo nesáhl možná již deset let, bez hnutí ležela v krabici a vytrvale na ně sedal prach. Měl jsem je, ale bylo už pozdě. Čas není k nikomu z nás laskavý, ani k originálním optickým diskům. Začaly podléhat rozkladu a některé soubory nebylo možno extrahovat a vdechnout jim nový život. Naštěstí to měli na pirate bay. Tam mají všechno.

Pokud máte původní disky nebo instalační exe z GOGu, nic vám nebrání se vrátit do jednodušších časů. Samotné VCMI je součástí repozitářů debianu, apt-get install VCMI, pak import dat pomocí vcmibuilder, v launcheru jedním kliknutím zapnete ultimátní mod In the wake of Gods (WoG) a najednou jste zpátky. Čas zas utíká bizarním tempem a nástěnné hodiny nespojitě přeskakují. Zvednete hlavu a nějakým způsobem uběhla hodina a půl i když přísaháte, že to nemohlo být víc jak deset minut. Ještě jeden tah, ještě postavím tohle, ještě zaútočím sem a najednou je pět ráno, vy máte rudé oči, otlačené prsty a dlaně od myši a nevíte, jestli na sebe máte být naštvaní nebo jen zklamaní.

Takhle by to nešlo, chtěl jsem začít přesouvat k47čku na nový hosting & zabrat pár domén pro několik projektů, ale neudělal jsem nic. Za celou noc & celé ráno jsem jen dotáhl do konce čtyři partie. Jinak nic. Skončil jsem s bolavýma očima a nedostatkem spánku.

VCMI si stále udržuje dojem open source – něco občas nefunguje, hra může spadnout a pro plný zážitek se musíte začíst do wiki, protože něco (rozlišení nebo náhodné mapy) je rozbité.

Rozhodně nešlo o perfektní zážitek, návykový jako nostalgický crack, ale ne perfektní. Největší výtky mám k AI počítačem ovládaných hráčů. Ta má k dokonalosti daleko. AI je příliš opatrná a zároveň neuvěřitelně otravná. Útočí jen když má šanci na vítězství, jinak se vyhýbá konfliktu, jak jen to je možné a nikdy neutíká z boje. Bez frivolní agrese je hra o něco nudnější. Začněte hrát rovnou na nejtěžší obtížnost a nikdy nenačítejte uložené pozice, dočkáte se zajímavých bojů na hranici, to ano, ale nikdy nemáte pocit, že byste neměli navrch. AI má také tendenci verbovat příliš mnoho hrdinů. To není úplně špatní strategie, protože některý z nich proklouzne, může obsadit nové město a zdroje surovin. Ale také to vede k velice neuspokojivým finišům, kdy čekám dokud nepřátelská frakce, která je již na koleni, nevykrvácí.

Kdyby vyladili AI, šlo by o perfektní okno do světa retro strategií. Takhle je to jen vysoce návykové okno.