k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

google čistka

28. 9. 2019 — k47 (♪)

Dnešní den začal tak na­dějně: Po­slední zá­chvěvy slunce pra­žily do oken, čer­s­tvý vzduch zpíval jako na­pjatá struna, svět čekal na star­tovní čáře s tichým op­ti­mis­mem, skoro jsem si při­pa­dal naživu. Vše bylo v nej­lep­ším po­řádku & pak mi google ve své ne­ko­nečné moud­rosti zaslal elek­tro­nic­kou zprávu „Pro­střed­nic­tvím vaší e-mai­lové adresy jsme ob­dr­želi žádost o pří­stup k vašemu účtu“. Hmm…

Nej­spíš něčí bot zkou­šel uniklá hesla a pak, když se nemohl při­hlá­sit, pro­tože kon­krétní heslo už roky ne­po­u­ží­vám, zkusil obnovu, aby vy­pa­dal o něco při­ro­ze­něji. Když se živý člověk ne­do­káže při­hlá­sit na svůj účet, co udělá? Zkusí zadní uličky. Útoč­ník musí vy­pa­dat, že hraje běžnou hru podle běž­ných pra­vi­del, aby unikl de­tekci jako zá­keřný au­to­ma­tický bot. In­ter­net je krásné místo – na kaž­dého člo­věka z masa a kostí při­padá stovka AI botů, kteří se za něj vy­dá­vají.

Ale co, aspoň to byla při­po­mínka, abych tento za­po­me­nutý účet smazal.

Už je to mnoho let, co jsem pře­stal být při­hlá­šený na služ­bách spa­da­jí­cích do kolosu google/al­pba­bet (to že vás při při­hlá­šení uvítá motto arbeit macht frei, mě pře­kva­pilo jen trochu) a vy­hý­bám se jim tak jak jen je možné. Tenhle za­po­me­nutý účet jsem po­u­ží­val jako ███████████████, po­slední ak­ti­vita v roce 2008, víc jak před celou de­ká­dou. Pa­ma­tu­jete si svět v roce 2008? Pa­ma­tu­jete si, jak vy­pa­dal in­ter­net před 11 lety? Já už jen mlhavě, je­de­náct let mi při­padá jako celý život.

Li­kvi­dací bych o nic ne­při­šel, ale přesto jsem se pro­kli­kal na sta­žení dat před fi­nální ter­mi­nací. Co kdyby se tam válel nějaký nuget zlata. Ale tohle mi google ve své ne­ko­nečné moud­rosti ne­po­vo­lil. Prý jde o příliš cit­li­vou akci, kterou nemůže udělat jen někdo, kdo účet ak­tivně po­u­žívá. To na jednu stranu dává smysl jako obrana před únosci, kteří se právě pro­lo­mili dovnitř a chtějí rychle vy­bra­ko­vat jeden di­gi­tální chlí­vek. Na druhou stranu jde o otrav­nou pře­kážku, když jsem se tam při­hlá­sil na­po­sled, jen abych tuhle di­gi­tální stopu přibil na kříž & spálil na prach. Není po­vo­leno, musíme sta­ho­vat ma­nu­álně, no co… Už jsem udělal mnohem únav­nější věci jako ukázku prin­cipu. Když tumblr po změně vlast­níků začal re­spek­to­vat GDPR, nabídl nám mrzkým peonům mož­nost od­mít­nout prodej našich dat re­klam­ním spo­leč­nos­tem a jiným pa­ra­zi­tům. V se­znamu jich byly stovky a žádná mož­nost od­hlá­sit se od všech. Tak jsem je všechny prošel a jednu po druhé všechny od­kli­kal, pro­tože nasrat. Ná­vrhem for­mu­láře dali jasný signál, že jde o firmu ří­ze­nou vý­hradně svi­němi.

Google na tom byl velice po­dobně. Jedna prostá otázka: Odkud vlastně smazat vlastní účet? Chvíli jsem se pro­kli­ká­val menu a pod­menu, ale nikde nic. Musíte hledat. Musíte pátrat. Musíte duc­kduc­kgo­o­vat. A pak, když ob­je­víte ten správný vy­pí­nač, google na vás začne zkou­šet sen­ti­men­tální nátlak: Čtěte prosím po­zorně. Jde o dů­le­žité in­for­mace, ne o běžné bez­du­ché fráze. Platba daní je také není bez­du­chá fráze, ale to si google a po­lo­vina si­li­con valley moc nebere k srdci. Vše­chen tento obsah bude smazán. Do toho vám ukáže ně­které fotky ve snaze udržet ex­klu­zivní pa­ra­zi­tický vztah s vaším mozko­vým kmenem. Pokud jste svůj účet google sma­zali omylem, v krát­kém ča­so­vém limitu se jej můžete po­ku­sit ob­no­vit. Takže to asi nebude tak fi­nální, jak to vypadá z jejich emo­ci­o­nál­ního vy­dí­rání.

Ne­za­po­meňte: Každý brand je za­lo­žen na ci­to­vém vztahu spo­tře­bi­tele ke kor­po­rát­ním zájmům me­zi­ná­rodní firmy.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz