k47.cz
výběr kolo foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ | twitter RSS
««« »»»

Euphemism treadmill

7. 12. 2019 — k47

Jeden de­li­kátní fak­toid, na který jsem v po­sled­ních dnech na­ra­zil, je taz­kvaný eu­phe­mism tread­mill. Jde o proces, kdy se termín ozna­ču­jící in­te­lek­tu­ální po­ru­chu nebo jiné po­sti­žení stane uráž­kou, proto je za­ve­deno nové slovo jako slušná al­ter­na­tiva, která jde k věci a není za­tí­žena kon­tex­tem, ale i z něj se po­stupně stane urážka a tak to po­kra­čuje dál. Jde o vývoj jazyka, kdy každé slovo ozna­ču­jící chá­pa­nou sla­bost začne být po­u­ží­váno jako zbraň ver­bální války. „Men­tální re­tar­dace“ byla vy­na­le­zena jako ná­hrada za lé­kař­ská slova jako „im­be­cil“, která stihla zdi­vo­čet, ale dneska „re­tar­do­vaný“ už zní ne­pří­jemně & útočně.

Jazyk se vyvíjí or­ga­nicky a nikdy není pro vás, vždy je určen ostat­ním. Na tom, co jste se sna­žili vy­já­d­řit, skoro ne­zá­leží. Vaše slova budou in­ter­pre­to­vána ostat­ními v jejich kon­textu. Stě­žo­vat si na po­li­ticky ko­rektní jazyk? Ví­tejte na be­žec­kém pásu eu­fe­mismů.


Ještě jedna věc: Drásá mě, když o sobě někdo říká, že „je hrozně OCD“ i když vidím, že pře­hání. Je rozdíl mezi „musím mít ukli­zený stůl“ a „musím mít ukli­zený stůl, jinak se stane něco hroz­ného, co mě zabije.“ Jedno je OC, druhé je OCD. Jedno je otravné, druhé je disor­der a může těžce ome­zo­vat běžné fun­go­vání člo­věka.

Udi­vuje mě, když lidé jen tak mezi řečí po­pi­sují své cha­rak­te­rové rysy žar­go­nem du­šev­ních chorob, aniž by se sna­žili sami sebe di­a­gnos­ti­ko­vat. Cítit se jeden večer sklesle je de­prese. Nikdo o sobě zbůh­darma neříká „mám tak hroz­nou ra­ko­vinu“, to by bylo šílené. Ale du­ševní cho­roby působí ne­sku­tečně, žádný nádor, žádná zlo­me­nina, žádná krev & tak jimi můžeme stří­let od boku.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz