Rok elektrokola

Rok 2019 je bez nejmen­ších po­chyb­ností rokem elet­ro­kola. Po­tká­vám člo­věka na bicyklu vy­ba­ve­ného po­moc­ným elek­tro­mo­to­rem na každém rohu a loni tomu tak nebylo nebo si aspoň ne­vzpo­mí­nám, že by brali naše sil­nice útokem en masse. Teď je všechno jinak, jsou časté a z toho, co jsem vy­po­zo­ro­val, to vypadá, že na ně za­se­dají lidé, kteří by se jinak na kolo ne­vy­dali. Teď po cestách sviští každý sto­letý dědek a to je skvělá zpráva. Cokoli, co za ří­dítka do­stane víc lidí, je dobré.¹ Když to tu ne­vy­padá jako v Kodani, pak do sedel ne­za­sedlo dost lidí.

Co jsem se díval, tak se nová elek­tro­kola dají sehnat pod 30 tisíc. Váží 25 kilo, takže když vám dojde ba­terka, tak hodně štěstí, bude to jako se snažit roz­tla­čit kamion vlast­ním ja­zy­kem. Ně­které top modely váží stejně jako moje že­lezné trubky (±13.5 kg), ale ty vyjdou na so­lid­ních 130 tisíc.

Elek­tro­kola pro­razí ve velkém. Nejen pro re­kre­ační účely, ale až cena spadne (ba­te­rie jsou drahé), stane se z nich ne­pře­ko­na­telné měst­ské při­bli­žo­va­dlo.

1. Dřív jsem sem tam pro­ho­dil uště­pačné po­známky o elek­tro­ko­lech a jejich pa­sa­žé­rech, ale ne­mys­lel jsem to vážně. Možná mám averzi ke kaž­dému cyk­lis­tovi jako je­dinci, ale ne­cho­vám ji k cyk­lis­tům jako celku a cyk­lis­tice jako ak­ti­vitě.

+1: Loni se u nás pro­dalo 80000 elek­tro­kol.