k47.cz

mastodon twitter RSS
bandcamp explorer
««« »»»

Deutschland

4. 6. 2019 — k47

Bude to už asi tak patnáct let, co ve mě Rammstein vzbuzovali jakýkoli zájem. Jejich první tři alba Herzeleid, SehnsuchtMutter jsem v těch dávných letech přelomu milénia poslouchal v průmyslovém měřítku. Následující Reise, Reise ušlo, ale jasně z něj bylo cítit, že skupina ztrácí dech. O Rosenrot vydaném o rok později jsem se dozvěděl čirou náhodou. V té době už skupina definitivně vyšuměla.

Teď po dekádě dlouhé pauze vychází zbrusu nová bezejmenné album. Neslyšel jsem ji celou a možná to tak zůstane, podle kusých zpráv není nic moc, tak padesát na padesát. Někdy je lepší si pamatovat jen to dobré, než cenné vzpomínky otrávit novotou.

Ale Singl/klip Deutschland jsem slyšel/viděl a musím říct jedno: Je to čirý Rammstein – nevkusný, groteskní, magnetický a překvapivě ne úplně stupidní. Hlavní myšlenka tracku spočívá v tom, že láska v domovině nemůže ignorovat všechno špatné, co se stalo v její historii a Německo, z jejíž východní části skupina pochází, má takových černých skvrn víc než mnoho jiných států, diplomaticky řečeno. Klip je pak série scén z mnoha údobí Německa – římská říše, středověk, nacistické Německo, studená válka, komunistické NDR (obří Marxova busta přibalena) a všeobecného eskalujícího šílenství – pořád se bavíme o Rammstein a u nich nikdy nic není normální. Grafické vyobrazení popravy vězňů s hvězdou Davidovou na klopě bylo kontroverzní & vzbudilo vlnu odporu, ale co jiného se dalo čekat od skupiny pojmenované podle leteckého neštěstí, které si vyžádalo 70 obětí. Dost možná to byl plán od samotného začátku. Track ale neglorifikuje historii, nepřikrášluje ji, nesnaží se na ni zapomenout nebo ji očistit. Historie se stala, my jsme její pokračování a každé volání po magické otčině se s ní musí vypořádat.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz