Connections

Každá událost může mít nepředvídatelné následky. To, že jsem před čtrnácti lety hrál Simutrans a psal jsem o něm tady na k47čce, vedlo k tomu, že jsem posledních pár rozpálených dnů trávil sledováním Connections. Detaily posloupnosti událostí jsou příliš obskurní na to, abych je tady rozepisoval, ale předposlední krok představovala diskuze jak postavit jízdní kolo z nuly.

Connections také sleduje nečekané následky a spojení, jenom jeho záběr je mnohem širší a věnuje se důležitým věcem, ne nudnými detaily jednoho nevýznamného a za pár let jistě zapomenutého, člověka. Bere si na paškál historii vědy, objevů a technologického pokroku jako takového. James Burke – autor a hlas celého počinu – načrtává divokou pavučinu objevů a pokroku, která je vzájemně propojená a provázaná stovky let do minulost, kdy objevy a události neustále staví na těch předchozích a progres často nespočívá v dramatickém kroku vpřed, jen ve správné kombinaci toho, co již existuje. Po této síti se vydává na divoké hony spojení a návazností mezi objevy, pokrokem a politickými a společenskými změnami, které vyústily v konkrétní aspekt moderní technologie. Co bylo nutné, abychom se vydali na měsíc? Všechno. Je to docela podmanivý materiál, skoro jako síť, do které se čtenář, aspoň částečně naladěný na vlnu poznání, chytí.

+1: Při sledování mě neustále přepadala touha mít přehled v historii a tahu dějin, kdy bych z hlavy uměl zařadit všechny velké události posledních pěti set let do správné dekády. Je to asi zvláštní nutkání, ale připadá mi, že vědět, co přišlo kdy a po čem, otevře dveře k tomu poznat a ocenit jak detailní vlákna tak i nezměrnost historie.