Čárky

Bývaly doby, kdy jsem perfektně zvládal všechny složitosti češtiny & dokázal psát podle milionu pravidel & miliardy výjimek, které tvoří náš jazyk. Zkuste expatovi zevrubně vysvětlit mašinérii češtiny: Na pořadí slov nezáleží, význam určují přípony, máme tři rody, čtrnáct + dva skryté vzory, sedm pádů pro číslo jednotné a sedm pro množné. Není v tom systém, musíte si je zapamatovat. Každé podstatné a přídavné jméno má rod, většinou dává smysl, někdy ne. Slovesa v minulém čase můžou končit na -li nebo -ly, vyslovují se stejně, a i když špatné použití všichni pochopí, budete za hlupáka. Pak mu vysvětle rozdíl mezi ú a ů, s sebou a sebou a pokud neuteče, pusťte se do vyjmenovaných slov.

Nejlépe jsem ovládal jazyk na konci základní školní docházky, kdy to do mě hustili devět let v kuse. Od té doby znalosti rychle chátraly. Nedávno jsem si uvědomil, že jsem přestal rozlišovat mezi mě a mně. Teď jsem zase shledal, že špatně používám čárky. Konkrétně čárky před a proto.

Pravidla říkají, že před spojky a, i, ani, nebo a či se čárka nepíše, pokud jde o spojení slučovací a píše se ve všech ostatních případech (odporovací, stupňovací, důsledkový). Nebyla by to čeština, kdyby neexistovalo několik výjimek a nejednoznačností, které s čárkami hrají rošádu.

Jedna z výhod k47čky jako statického webu, který je generován z textových souborů, je ta, že můžu všechno jednoduše grepem hledat několik chybných vzorů a pak je hromadně opravit. V cestě nestojí žádný CMS systém, žádná databáze. Hledání a změny jsou tak jednoduché, jak jen můžou být. Na celé k47čce je něco přes 400 chybných použití a proto a jen 19 správných. Toto pravidlo jsem začal plně ignorovat někdy v roce 2005.

Je načase začít s korekcemi.

A pointa? Čeština je zrádná a nejhorší jsou ty pravidla, jejichž porušení není na první pohled vidět, ale přesto jde o chyby.