Bullshit

Slovo bullshit není jen hanlivý výraz používaný, když někdo kecá nesmysly, ale i akademický termín označující výroky někoho, kdo se nezajímá o pravdu. Lhář se snaží záměrně pravdu zatajit, bullshiterovi je to jedno, rozhoduje jen, jestli se mu podaří ostatní přesvědčit.

Píšu o tom proto, že bullshit jednak funguje a také vysvětluje něco, o čem tu už párkrát padla řeč v poznámkách pod čarou: Máme tendenci něco hodnotit lépe, když to působí důležitě. Nezáleží přitom, jestli tomu tak skutečně je nebo jde o nesrozumitelný, nesmyslný bullshit. Není pro nás snadné tyto dvě kategorie rozlišit.

Četl jsem teď jeden článek, který došel k závěru, že abstraktní obrazy jsou vnímány jako hlubší a smysluplnější, když jsou opatřeny pseudo-hlubokým názvem spadajícím do kategorie bullshit. Šlo přitom o počítačem generované obrazy a náhodně volené názvy, které zněly neurčitě a hluboce, ale přesto neměly žádný význam nebo spojitost s abstraktní grafikou (např. Undefined Singularity of Pain nebo The Pathological Interior).

Stejná věc funguje i ve vědeckých pracích. Když přidáte záměrně komplikované vzorce nebo obskurní zcestná vysvětlení, jinými slovy bullshit, čtenář má dojem, že jde o hodnotnější práci, než odpovídá skutečnosti. Když nerozumí, předpokládá hloubku a pronikavý vhled.

Bullshit je způsob, jak získat uznání bez znalostí nebo schopností, jen snahou ohromit ostatní. A v umění nejde o nic jiného. Když objektivní kritéria hodnocené téměř neexistují, bullshit je to jediné a hlavní.

Mmch: Jinak je super číst akademickou literaturu, kde se to slovem bullshit jenom hemží. Bullshit Receptivity scale někdo?