k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Body horor

16. 4. 2019 — k47 (♪)

Nejsem příliš velký fanda ho­ro­ro­vého žánru. Pře­de­vším ne­sná­ším le­kačky (v an­g­lic­kém žar­gonu jump scares). Ty jsou zcela idi­o­tické. Není na nich nic vy­na­lé­za­vého. Stačí být chvíli po­ti­chu, scénu pod­bar­vit na­pí­na­vou hudbou a pak za­kři­čet. Není na tom nich in­ven­tiv­ního, není v tom žádný talent nebo in­vence, ne­na­vodí to pocit stra­chu nebo tísně, jen to diváka vyleká.

Je­di­nou le­ka­vou scénou, na kterou mám po­zi­tivní vzpo­mínky, byla the man behind winkie'sMul­holland Drive, ale ta nejela podle stu­pidní ša­b­lony le­ka­ček – po­stavy přesně vy­svět­lili, co se stane, a tenzi způ­so­bo­val pocit, že vědomě krá­číme vstříc něčemu ne­od­vrat­nému.

Na druhou stranu body horor je docela jiné kafe – děs bu­do­vaný přes na­ru­šení lidské formy, kdy se něco velice fa­mi­li­ér­ního stane zne­tvo­ře­ným a cizím. Z An­ni­hi­lation mi v paměti nej­sil­něji utkvěly právě body horor scény. Třeba ta jedna jak rozříz­nou břicho chla­pí­kovi a místo střev se v něm plazí po­divná bledá cha­padla. Na­prosto per­fektní.

Ne­dávno jsem viděl Vi­deodrome od mistra žánru Cro­nenberga a je to ještě lepší, než jsem mohl ve snech doufat – gro­teskní, bi­zarní, ne­chutné, surre­álné + per­fektní prak­tické spe­ci­ální efekty (na svou dobu, podle plánu jde o snímek z roku 83) & tak dále.

Vi­deodrome pro­zkou­mává vztah diváka a média a také vní­mání re­a­lity v tech­no­lo­gic­kém věku. A i když po­u­žívá pri­mární média a tech­no­lo­gii své doby – video, te­le­vizi a kazety – působí stále re­le­vantně. Když jsem se dočetl, že Cro­nenberga ovliv­nily myš­lenky Mar­shala McLu­hana a dávalo to per­fektní smysl. Na­ra­tivní ne­jis­tota vede k mnoha možným čtením filmu – ně­které dů­kladné jako va­ro­vání před mocí, kterou má tech­no­lo­gie a mož­ností jejího zne­u­žití, jiné v duchu „počkat, co jsem to právě viděl?“ Nešlo by o úplně ne­če­ka­nou reakci. Film je na první pohled bi­zarní – surre­álná ob­raz­nost pi­rát­ského videa a snuff filmů, která přejde do ha­lu­ci­nací, ži­jí­cích te­le­vizí plných orgánů, vi­deo­ka­zet z masa, tech­no­lo­gie pro­růs­ta­jící s tělem, nádorů, zne­tvo­ření a hrůzy ze ztráty kon­t­roly nad in­te­gri­tou vlast­ního těla. Je tam toho dost, ne­hledě jak se na to díváte.

Long live the new flesh.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz