Body horor

Nejsem příliš velký fanda hororového žánru. Především nesnáším lekačky (v anglickém žargonu jump scares). Ty jsou zcela idiotické. Není na nich nic vynalézavého. Stačí být chvíli potichu, scénu podbarvit napínavou hudbou a pak zakřičet. Není na tom nich inventivního, není v tom žádný talent nebo invence, nenavodí to pocit strachu nebo tísně, jen to diváka vyleká.

Jedinou lekavou scénou, na kterou mám pozitivní vzpomínky, byla the man behind winkie's v Mulholland Drive, ale ta nejela podle stupidní šablony lekaček – postavy přesně vysvětlili, co se stane, a tenzi způsoboval pocit, že vědomě kráčíme vstříc něčemu neodvratnému.

Na druhou stranu body horor je docela jiné kafe – děs budovaný přes narušení lidské formy, kdy se něco velice familiérního stane znetvořeným a cizím. Z Annihilation mi v paměti nejsilněji utkvěly právě body horor scény. Třeba ta jedna jak rozříznou břicho chlapíkovi a místo střev se v něm plazí podivná bledá chapadla. Naprosto perfektní.

Nedávno jsem viděl Videodrome od mistra žánru Cronenberga a je to ještě lepší, než jsem mohl ve snech doufat – groteskní, bizarní, nechutné, surreálné + perfektní praktické speciální efekty (na svou dobu, podle plánu jde o snímek z roku 83) & tak dále.

Videodrome prozkoumává vztah diváka a média a také vnímání reality v technologickém věku. A i když používá primární média a technologii své doby – video, televizi a kazety – působí stále relevantně. Když jsem se dočetl, že Cronenberga ovlivnily myšlenky Marshala McLuhana a dávalo to perfektní smysl. Narativní nejistota vede k mnoha možným čtením filmu – některé důkladné jako varování před mocí, kterou má technologie a možností jejího zneužití, jiné v duchu „počkat, co jsem to právě viděl?“ Nešlo by o úplně nečekanou reakci. Film je na první pohled bizarní – surreálná obraznost pirátského videa a snuff filmů, která přejde do halucinací, žijících televizí plných orgánů, videokazet z masa, technologie prorůstající s tělem, nádorů, znetvoření a hrůzy ze ztráty kontroly nad integritou vlastního těla. Je tam toho dost, nehledě jak se na to díváte.

Long live the new flesh.