k47.cz
výběr kolo foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ | twitter RSS
««« »»»

Kunst-projekt

9. 12. 2019 — k47

V roce 2014 bylo na spo­fify na­hráno album se­stá­va­jící se z pěti minut kom­plet­ního ticha. Autoři, sku­pina Vul­f­peck, na tomhle počinu vy­dě­lali 20000 dolarů, jimiž za­fi­nan­co­vali nad­chá­ze­jící turné. Pár týdnů nato je spo­tify pláclo přes prsty, že tohle se nedělá a album stáhlo.

Když jsem se na kole vracel z nákupu & mysl jako ob­vykle jela na vol­no­běh, prázd­no­tou mozkovny se ro­ze­zněla ozvěna to­ho­hle: Oči­vidně se plat­formy ohradí, když se na nich budu snažit bez práce něco uloup­nout. Album ticha nebo album šumu je ze hry. Co kdyby ale šlo o sou­část UMĚ­LEC­KÉHO PRO­JEKTU? To by mohla být jiná po­hádka.

O čem mluvím? Asi takhle: Vý­sled­kem by byl pořád ná­hodný šum, jen způsob jeho ge­ne­ro­vání by byl značně UMĚ­LECKÝ. Po­čí­tač čte re­al­time proud tweetů a jejich nálada určuje jak silně me­cha­nické za­ří­zení hází kost­kami. OCR pro­gram pak přečte, co na kost­kách padlo a tuto hod­notu vepíše do zvu­ko­vého WAV sou­boru. Celé by se to stre­a­mo­valo na in­ter­netu. Po­cho­pi­telně. Jde přece o UMĚ­LECKÝ POČIN hodný jed­n­a­dva­cá­tého sto­letí.

Nic z toho by ne­fun­go­valo. Sen­ti­ment by se uka­zo­val ná­hodně, žádný OCR pro­gram by ne­pra­co­val a do sou­boru by se za­pi­so­vala ná­hodné hla­diny zvuku. Jediné, co by muselo aspoň trochu pra­co­vat, je nějaké me­cha­nické za­ří­zení pe­ri­o­dicky po­ha­zu­jící kost­kami.

Šlo by o ne­smysl a podvod, ale když to bude mít nějaké bull­shit AR­TIS­TICKÉ vy­svět­lení, jako že jde o hu­dební pro­jekci glo­bál­ního ze­it­ge­istu, naší lásky a ne­ná­visti v di­gi­tál­ním světě, od­vážné ale přesto plaché al­go­rit­mické umění, jen mnohem více umě­lecký bull­shit, někdo to bude brát vážně.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz