Zprávy ze samotného útesu nevědomí

Tak vám nevím. Byl jsem se projet na kole, plánoval jsem první pořádně dlouhou túru, ale cestou jsem píchnul přední duši a - nevybaven žádným výdobytkem moderního přepychu (čti telefon) – jsem musel kolo pár kilometrů odvést zpátky do Cely. Tam jsem hned svlékl duši a uviděl masivní díru v gumě připomínající rozšklebenou zející propast, která by vylekala i Nietzscheho. Následně jsem zjistil, že A) nemám náhradní duši B) nemám sadu na zalepování duší C) necítím jistotu, že by to spravila duct tape D) pumpa se nachází ve stavu, který má k uspokojivosti překvapivě daleko. Taky se ukázalo, že plášť, dost možná víc jak dekádu starý, je také v nepříliš optimální kondici. Na bocích se guma ošoupala úplně a odhalila jemné pletení interních vláken.

No nic, je třeba udělat malou revitalizaci vozového parku.

Potom jsem usnul, probudil se až hodinu po půlnoci a teď nedisponuji kognitivními schopnostmi nebo chutí psát něco koherentního. (Znáte ten pocit, kdy si připadáte, že musíte neustále mhouřit oči i když nejste rozespalí?)

Tak tedy jen pár wikipedických faktoidů:

• První celosvětová ekonomická krize nastala roku 1857. Další důkaz, že svět před rokem 1850 stál za hovno, i ekonomické krize měly jen lokální charakter.
• Roku 1790 Samuel Hahnemann běsnil proti pouštění žilou jako univerzálního léku (dobře) a založil homeopatii (z bláta do louže). Pouštění žilou se váže k teorii o čtyřech základních tělesných šťávách, která začala s Hipokratem a Galénem. Ta tvrdí, že šťávy organismu musejí být v rovnováze a pokud tomu tak není, má to za následky choroby a zdravotní komplikace. Pokud by tato šílená vize platila, pouštění žilou by dávalo smysl – odebírá to jednu šťávu, které je přebytek. Bohužel je celá ta teorie úplný nesmysl a co víc, byla přijímána jako validní až nepříjemně nedávno, do začátků devatenáctého století. Zas ten rok 1850 jako předěl modernity. Přečtěte si něco o The Canon of Medicine, je tam vidět, jak moc se učenci snažili konceptualizovat medicínu, ale skoro všechno měli špatně, protože stavěli na mylných základech. Ale na druhou stranu například pravidla pro experimentování s novými léky dávají celkem smysl. Není to ještě dvojitě slepý pokus, ale přesto docela dobré na rok 1025.