Noční můry o 50.1% procentech
Volby mě úplně rozhodily. Nevím, co se se mnou děje. Zásoby adrenalinu na nule, zamlžená mysl, neustálé extrémní nevolnosti & zvracení krve. Kdybych měl na základě současného stavu hádat, tipoval bych, že mi zbývají maximálně dva týdny života, namísto čtyř, které tipuji běžně.

Ale aspoň se odporné noční můry o tom, že Zeman vyhrál o jeden hlas, který jsem nemohl udělit, nedostavily. Čekal jsem výjevy pádu do totality, popravy v ulicích, kult osobnosti, becherovku jako jediný povolený nápoj a podobná zvěrstva. Místo toho mi v hlavě zuřila bouře jiných násilných snů. Pamatuji si dva, kde jsem byl fyzicky napaden a zmlácen, v jenom mě začali masakrovat dva chlapi za to, že jsem jim nachcal do piva. Ve druhém mě napadli také dva muži, jiní dva mě od nich zachránili, jen aby se do mě vzápětí sami pustili. Násilné sny, ve kterých jsem ve fyzickém nebezpečí a hrozí mi újma, jsou běžné, ale tohle bylo mnohem víc než normál běžné noci.
Výsledky voleb jsem začal sledovat přesně ve 14:22, kdy bylo sečtených jen 0.01% hlasů a procentní podíly byly stále velice turbulentní. O chvíli později se na špici ocitl Drahoš, ale dlouho mu to nevydrželo. Byl to artefakt vzorkování. Dorazily první hlasy ze zahraničí, kde Zeman nebyl příliš v kurzu a držel se na třetím nebo čtvrtém místě.
Následující hodinu jsem měl oči přilepené ke grafům výsledků a manicky sledoval mikroskopické pohyby čísel. Velice rychle situaci opanoval Král Svině a vystřelil na 43 procent. Proboha, uvědomil jsem si, právě se nacházíme přesně sedm procent od katastrofy. To nebyly nijak povzbudivé tolerance. Nestabilní člověk by v tu chvíli pociťoval první návaly paniky nebo by začal ve velkém pít. Ocitli jsme se takřka na okraji propasti. V prvním minutách nebylo jasné, že se poměry nezmění, statistický vzorek byl stále příliš křehký. Situace se rychle měnila a náskok zla se zpevňoval.
Jediná naděje spočívala v Praze, která měla ve sčítání zpoždění. Udělal jsem pár rychlých výpočtů, ale i kdyby celé hlavní město a okolí hlasovalo stejně jako do té doby, pohnulo by to s výsledkem jen o pár procentních bodů. Navíc jak se ukázalo, centrum města bylo v účasti laxnější než zbytek republiky—kolem 50 procent místo průměrných 60 procent.
Když se do věci začala ve velkém zapojovat metropole a další města, kde populace neodpřísáhla věrnost Mordoru, a hybnost se změnila a čísla se pomalu začala měnit. Velice pomalu. Nejdřív 25% pro Drahoše a v 15:50 Zeman spadl pod 40%.
Nemohli jsme vyhrát, to bylo jasné už od začátku, záleželo jen, abychom neprohráli úplně a pouhých sedm procent vaty ze začátku sčítání nikoho příliš neuspokojilo. Sedm procent představovalo jen něco kolem 350000 voličů.
Kdybych byl sázkař s latentními skony k sebemrskačství (což nemusí být zas tak daleko od pravdy), tak bych se před prvním kolem vsadil, že Zeman vyhraje v druhém kole, ale zemře během svého funkčního období. Roky alkoholu, lží a celkového morálního kolapsu ho konečně dostanou. Jaký bych na to mohl dostat kurz?
Ten by ale teď byl docela jiný. Ne nutně na jeho finální skon, ale na Zemanovo vítěství. Které se teď, jak naznačují politologové a komentátoři permanentně zahalení v oblaku sherry, zdá vše jen ne předem dané.
Podrobné výsledky opět ukázaly dvojakost Republiky — na jedné straně pruh táhnoucí se na šikmo přes Čechy jako stará jizva s nepopiratelným epicentrem v Metropoli, na druhé straně zbytek. Místopisná polarita mezi oběma tábory byla téměř dokonalá. Populaci bylo možné rozdělit podle lokace, vzdělání, metropolitnosti, věku nebo peněz a pozorovat věděl všechno, co potřeboval (se statisticky významnou přesností). Jeden konec věří Zemanovu jedu, druhý jím pohrdá. Podobná dynamika a polarizace zavinila Brexit.
Možná můj stupidní návrh rozdělit republiku na dvě není úplně od věci. Každá půlka by dostala přesně to, co chce a co si zaslouží. Hranice se naposledy otevřou a lidé budou moci cestovat mezi oběma republikami, jako v případě rozdělené Korei a pak nebude existovat už žádná animosita, jen nekonečná harmonie. Když už se zmiňuji o Koree, tak pokud jsem dobře počítal, Praha by měla mít podobné HDP jako Severní Korea, která dokázala vyvinout jaderné zbraně. Tak proč to nerozseknout a nezačít vyvíjet nukleární bomby, aby lidé z nového státu zaručili, že se Zemanovi nohsledi a Okamurovi proto-proto-fašisti nebudou moci vrátit zpátky? Zoufalá situace volá po zoufalých činech.
+1: Ti kdo namítají, že Pražská Republika je jen konspirace jak vyvinout vlastní jaderné zbraně, vědí příliš moc a budou odstraněni.