k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Volební právo žen & další wikipedické faktoidy

30. 8. 2018 — k47

Ženy ve stále ne­e­xis­tu­jí­cích Spo­je­ných Stá­tech zís­kaly vo­lební právo v roce 1756. Tedy zís­kala ho jedna žena – Lydia Taft z Massa­chusett­ského Uxbridge, která mohla hla­so­vat v obec­ních za­se­dá­ních. Přesné de­taily tohoto šťav­na­tého in­for­mač­ního sousta mi uni­kají, pro­tože odkaz s de­taily a ži­vo­to­pi­sem Lydie Taft je mrtvý. Před­sta­vuji si to tak, že se jednou uká­zala na za­se­dání, pro­hlá­sila, že bude hla­so­vat a nikdo neměl odvahu ji od­po­ro­vat.

U nás si toto právo ženy vy­bo­jo­valy před ±sto lety. To ve srov­nání se Švý­car­skem, kde se to stalo až v roce 1971, vypadá skoro jako zázrak (tam navíc jeden vzpurný kanton vzdo­ro­val až do roku 1991).


Další věc: Víte jak se anar­cho-ka­pi­ta­listé ohá­nějí tím, že by mělo dojít ke kom­plet­nímu roz­puš­tění státu a všech jeho in­sti­tucí včetně po­li­cie s tím, že budou na­hra­zeny na­hra­dit služ­bami sou­kro­mých firem?

Sou­kromá po­li­cie sku­tečně exis­to­vala v dobách gilded age. Ne­chvalně pro­sla­vená agen­tura Pin­ker­ton byla pře­vážně vy­u­ží­vána pro sle­do­vání a sa­bo­to­vání akcí odborů + a stáv­ko­ka­zec­tví. Mělo to jen málo spo­leč­ného s ne­zá­vis­lou silou spra­ve­dl­nosti, která podle hor­kých hlavy ankapů nejen musí vznik­nout v pro­středí vol­ného trhu, ale musí být ještě spra­ved­li­vější a efek­tiv­nější, než všechny in­sti­tuce ne­o­hra­ba­ného státu. Ne­pře­kva­pivě sou­kromá po­li­cie do­dá­vala žol­dáky spo­le­čen­ské kastě ob­da­řené ho­to­vostí.

Celá ankap ide­o­lo­gie je při­nej­lep­ším naivně ide­a­lis­tické po­blouz­nění, ale spíš jde o ra­ci­o­na­li­zaci bez­o­hled­nosti a kru­tosti, která slouží horním krustám so­ci­o­e­ko­no­mic­kého žeb­říčku a psy­cho­pa­tům.


Před ně­ja­kou dobou jsem také četl tenhle článek o vlivu že­lez­nice na válku mezi Ruskem a Ně­mec­kem.

V něm se na­chází tenhle klenot:

There were no route maps, ti­me­tables, or station in­for­mation so that lo­co­mo­ti­ves had to be sent out for se­ve­ral days in each di­rection to ex­plore the ne­twork.

Proti to­muhle pár minut zpož­dění vlaku ne­vy­padá tak zle.

Také rych­lost re­kon­strukce nebo pře­stavby exis­tu­jí­cích tratí byla ne­u­vě­ři­telná.

In 1886, the 18,500-km 5’ ne­twork of the Sou­thern States was al­te­red to 4’9” in just 36 hours with much of the rol­ling stock con­ver­ted at the same time.

Dává smysl všechno pře­dě­lat na­jed­nou. Že­lez­nice be­ne­fi­tuje ze sí­ťo­vého efektu a mít různé kusy kolejí s různým roz­cho­dem není ide­ální. Ale stejně: 18 tisíc ki­lo­me­trů za den a půl, to je něco.


A na­ko­nec: The MBTI is a ho­roscope for nerds.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz