k47.cz    — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura | twitter FB

««« »»»

U mě dobrý

23. 12. 2018 — k47

Vývoj as­cii­blo­gu – soft­ware, který pohání kromě da­lších webů i k47čku – ne­u­stá­le po­kra­ču­je. Pomalu, ale po­kra­ču­je. Jsem celkem spo­ko­je­ný s funk­ce­mi, které nabízí a tak síly směřu­ji pře­váž­ně do op­ti­ma­li­za­ce a mi­ni­ma­li­za­ce. Někdy zrych­le­ní ge­ne­ro­vá­ní celé k47čky o 30 mi­li­sekund stojí vprav­dě stu­pid­ní úsilí. Jindy se ani tak daleko ne­do­sta­nu, ex­pe­ri­ment ne­vy­jde. Ne­dáv­no jsem zkou­šel zrych­lit fázi na­č­te­ní zdro­jo­vých textů, která trvá kolem 130ms. Vý­sle­dek: Nic. Jen vím, že na­č­te­ní bajtů z disku je velice rychlé, vleče se až de­kó­do­vá­ní z utf-8 na utf-16 na­tiv­ní pro Javu.

Větši­nu no­vi­nek a změn tes­tu­ji na k47čkce (a dev­blo­zíchde­ad­bee­fu), když se nic ne­roz­bi­je, pak je to nej­spíš v pořád­ku. I když jde o velký web (milion slov, kdo z vás to má) vy­u­ží­va­jí­cí velkou část funk­ci­o­na­li­ty as­cii­blo­gu, jde stále jen o jedno pou­ži­tí. To se nemusí sho­do­vat se způ­so­bem, jak soft­ware pou­ží­va­jí ostat­ní.

Všech­no se změní s prvním uži­va­te­lem, který nejsem já. Na­jed­nou ne­sta­čí vy­ví­jet gonzo stylem, říct „U mě dobrý“ a jít dál. Ne. Musím do celého pro­ce­su vnést trochu peč­li­vos­ti, rozšířit po­kry­tí testy, snažit se o aspoň kapku uži­va­tel­ské pří­vě­ti­vost (ne­sta­čí skončit vý­jim­kou jejíž smysl zjis­tím ze zdro­já­ků) a napsat ru­di­men­tál­ní do­ku­men­ta­ci — zkrát­ka je třeba se za­měřit na jiné cíle než ma­xi­mál­ní možnou rych­lost za každou cenu. To ale není úplně špatná si­tu­a­ce, pro­tože jde o obou­stran­ný proces – zvenku při­chá­ze­jí im­pul­zy „takhle to pou­ží­vám“ a já na to „to dává smysl, to bych měl im­ple­men­to­vat/opra­vit“. Přesta­lo by to být po­zi­tiv­ní zku­še­nost jedině ve chvíli, kdyby by ano­ny­mo­vé začali hu­lá­kat a doža­do­vat se funk­ci­o­na­li­ty, která vy­boču­je z prag­ma­tic­ké vize sta­tic­ké­ho blo­go­ge­ne­rá­to­ru.

Přesně takový je osud mnoha open-source pro­jek­tů, je­jichž tvůrce je nechce nechat zemřít a stane se tak vězněm vlast­ní­ho díla. Ale to se mi nemůže stát, as­cii­blog je jako ma­lič­ký bi­zar­ní bonsaj, příliš ob­skur­ní na to, aby obstál ve světě, příliš oš­kli­vý a spe­ci­fic­ký, aby vzbu­dil zájem.

Takže tak. Jestli chcete, pou­žij­te as­cii­blog a řek­ně­te mi, co vám na něm chybí nebo ne­fun­gu­je.


Aby bylo jasné, že proces ab­surd­ní op­ti­ma­li­za­ce daleko za hra­ni­cí zdra­vé­ho rozumu není ohrožen, po­sled­ní várka změn ose­ka­la uvo­zov­ky HTML atri­bu­tů tam, kde nejsou po­tře­ba, a na­hra­di­la HTML entity pro ne­dě­li­tel­né mezery ( , 6 bajtů) utf-8 znakem NO-BREAK SPACE (0xC2 0xA0, 2 bajty). Ty zmenší ne­kom­pri­mo­va­nou úvodní strán­ku o 2.2kB a na 10mb/s při­po­je­ní zrych­lí na­čí­tá­ní o celé 0.0016 vteři­ny.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz