k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Technokracie

13. 6. 2018 — k47 (♪)

A co třeba tohle: Osobní svo­body byly za­ko­ře­něné v dobách, kdy jejich po­ru­šo­vání bylo kom­pli­ko­vané a ná­ročné a bylo třeba značné or­ga­ni­zo­vané snahy ze strany státu k jejich po­ru­šení. Když se ale tech­no­lo­gie sle­do­vání, vy­tvá­ření zá­znamů a jejich ko­re­lace stala do­stup­nou nebo do­konce tri­vi­ální, idea svo­body nemůže přežít. Zů­stane buď jedno nebo druhé a vzhle­dem k tomu, že tohle čtete na za­ří­zení osa­ze­ném mnoha sen­zory, které dis­po­nuje vý­po­čet­ním vý­ko­nem vyšším než nej­rych­lejší po­čí­tač světa před 20 lety, to vypadá, že tech­no­lo­gie bude ta, která pře­trvá.

po­lo­vině de­va­te­nác­tého sto­letí s roz­vo­jem že­lez­niční sítě na­rostl objem me­zi­ná­rod­ních ces­tu­jí­cích. Ná­sle­do­valo pře­kva­pivé roz­vol­nění kon­t­rol na hra­ni­cích a až do první svě­tové války (vět­ši­nou) nebylo třeba mít pas pro ces­to­vání Ev­ro­pou. Kon­t­rola pasů a vy­nu­co­vání pří­sluš­ných zákonů bylo příliš kom­pli­ko­vané, tech­no­lo­gie nebyla do­sta­tečně způ­so­bilá a proto ustou­pila svo­bodě pohybu.

Nut­nost pasů a jejich kon­t­roly byly opět za­ve­deny během první svě­tové války a od té doby zů­staly, i když byly po­va­žo­vány za kon­tro­verzní. Ve dva­cá­tých letech si tu­risté stě­žo­vali na pasové fo­to­gra­fie a popisy ze­vnějšku, které po­va­žo­vali za de­hu­ma­ni­zu­jící.

To je podle mě dů­le­žité.

Před ně­ja­kou dobou jsem četl článek, jehož au­torka se pus­tila do ex­pe­ri­mentu s in­ter­ne­tem věcí. Na­kou­pila mnoho za­ří­zení a sna­žila se s nimi žít. Zá­ro­veň se její známý na­in­sta­lo­val do její sítě jako man-in-the-middle, do stej­ného po­sta­vení, které by měl ISP, na­slou­chal tepu paketů a zjiš­ťo­val, co všechno se může do­zvě­dět.

Velice rychle vy­ply­nulo, že jde o masivní zásah do sou­kromí. I když je velká část ko­mu­ni­kace šif­ro­vaná, jen ze vzorů a časů ko­mu­ni­kace se ser­ve­rem, bylo možné vy­po­zo­ro­vat mnoho in­for­mací a ko­re­lací1 (vib­rá­tor při­po­jený k in­ter­netu, co by se mohlo po­ka­zit, žejo).

Přesto se však závěr článku nesl v duchu: Celé tahle IoT je pře­de­vším ne­po­ho­dlné, pro­tože po­tře­buji mnoho nových zá­su­vek a apli­kací, které spolu ne­spo­lu­pra­cují; ne že jde o pří­šerný zásah do sou­kromí. Po­u­ži­tel­nost, pří­stup­nost a tech­ni­ká­lie budou vy­ře­šeny, nikdy ne­mr­ka­jíc oko pa­nop­ti­konu zů­stane — de­taily pro­ve­dení jsou pře­chodné, ex­fil­trace osob­ních in­for­mací je vro­zená a ne­měnná (ať už z prin­cipu tech­no­lo­gic­kého nebo eko­no­mic­kého).

V po­dob­ném duchu: Ve Spo­je­ných stá­tech se De­part­ment of ho­me­land secu­rity (DHS) roz­hodl vy­bu­do­vat masivní da­ta­bázi bi­o­me­t­ric­kých a dal­ších údajů jako je DNA nebo roz­po­zná­vání tváře kaž­dého člo­věka, na kte­rého do­sáh­nou. Jedna z kritik EFF vede k ne­e­fek­ti­vitě iden­ti­fi­kace a příliš častým fa­leš­ným po­zi­ti­vům, kdy je člověk chybně iden­ti­fi­ko­ván jako zlo­či­nec/te­ro­rista/po­de­zřelý. To je po­cho­pi­telně ne­pří­jemné, jde o tupou kru­tost ze strany státu, ale tech­no­lo­gie se zlepší. Iden­ti­fi­kace se stane per­fektní a tento úhel kri­tiky zmizí.

Nemá smysl si stě­žo­vat, že tech­no­lo­gie není do­sta­tečně so­fis­ti­ko­vaná a proto je ne­spra­ved­livá. To pomine. A co potom: Budeme žít ve světě, kte­rému vládne pre­cizní tech­no­lo­gie, která je zá­ro­veň ne­spra­ved­livá a de­hu­ma­ni­zu­jící.

Kri­tika musí smě­řo­vat do jádra věci jako šíp skrz srdce, ne­za­mě­řo­vat se na even­tu­a­lity a do­čas­nosti, ale na pod­statu bez­práví. Bi­o­me­t­rický systém DHS má být kri­ti­zo­ván pro­tože je z prin­cipu de­hu­ma­ni­zu­jící. Pro­tože z prin­cipu všechny po­va­žuje za po­de­zřelé, na které musí hro­ma­dit důkazy, pro­tože – někdy v bu­douc­nosti – se jistě pro­řek­nou, začnou se stýkat s po­de­zře­lými cha­rak­tery nebo se udě­lají něco, co bude po­va­žo­váno za po­de­zřelé a pak se složka bude hodit.

A teď přijde čas na pe­si­mis­mus: Pro­tože je tech­no­lo­gie do­stupná a efek­tivní, ne­vy­hnu­telně se stane normou. Je to jako, když ve dva­cá­tých letech pro­tes­to­vali proti po­do­ben­kám v pasech. Dneska je to nor­mální a nikdo nad tím ne­po­zvedne obočí.

Da­ta­báze bi­o­me­t­riky, DNA, tváří a dal­ších údajů se s nej­větší prav­dě­po­dob­ností stanou běžnou re­a­li­tou. Tech­no­lo­gie exis­tuje a ta dokáže pře­čkat pr­votní pro­jevy odporu a pro­testu, dokud se ak­ti­visté ne­u­naví a pak přijde čas za­ve­dení tech­no­kraty, zcela bez odporu, jako Další-Běžnou-Věc. Ome­zení práv tech­no­lo­gi­emi je snadné a trvalé, jejich obrana je na­má­havá a ne­u­stálá.

Nej­horší, co se může stát, je spo­leč­nost pod tak silným do­hle­dem, kon­t­ro­lou a or­ga­ni­zací, že ji není možné nijak změnit.2

Jako ob­vykle, nejsem příliš op­ti­mis­tický, že to dobře do­padne.


V Číně ve velkém roz­jíž­dějí roz­po­zná­vání tváří. Je pravda, že lidská práva a osobní svo­body v ko­mu­nis­tic­kém su­per­státu za po­sled­ních 70 let nebylo nikdy příliš horké téma. Velí tam tech­no­kraté, kteří se snaží vlád­nout pre­cizní apli­kací re­prese. Na Čínu je možné se dívat jako na nor­ma­tivní vzor, jehož prak­tiky budou pro­sa­ko­vat do zbytku světa.


  1. Nejde o uni­kátní sla­binu in­ter­netu věcí, ale téměř všech pře­nosů, které je schopná po­zo­ro­vat třetí strana. Dají se na­pří­klad iden­ti­fi­ko­vat sle­do­vaná videa nebo de­a­no­ny­mi­zo­vat agre­go­vaná data.
  2. O tom ale už psal Engeny Mo­rozov.
píše k47 & hosté, ascii@k47.cz