k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Screw

15. 11. 2018 — k47

„S kolika kluky ses vy­spala v téhle po­steli?“ ze­ptala se ne­pří­tomně Ruby, když po­lo­žila Míu na pro­stě­ra­dla.

„Asi tak s še­de­sáti,“ od­po­vě­děla Anit fak­ticky, „možná o něco víc.“

Stro­jovny

Dneska to bude jen tenhle ar­te­fakt. Projel jsem pár de­sí­tek ki­lo­me­trů na kole a když jsem se vrátil do pře­chod­ného tepla Cely, usnul jsem. Když jsem se pak pro­bu­dil, hned jsem vy­ra­zil na další cestu temnou mlhou do Ma­tičky Me­t­ro­po­lis. A když jsem se pak zase vrátil z chladu, ve kterém se kou­řilo od pusy a če­lovka si musela pro­se­ká­vat cestu závoji mlhy, jsem zase usnul. Na světě není nic pří­jem­něj­šího, než zhas­nout potom, co se živly a kle­sa­jící tep­loty okol­ního pro­středí za­staví a na chvíli si lehnu na mat­raci, abych si na­rov­nal záda a me­zi­tím se pro­padnu do snů. Vůbec nic.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz