k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Reefer Madness

11. 4. 2018 — k47 (♪)

Právě čtu knihu Reefer Mad­ness Erica Schlos­sera & musím říct, za mě dobrý.

Kniha se skládá ze tří částí a první z nich – Reefer Mad­ness – se věnuje práv­ním a eko­no­mic­kým dů­sled­kům kon­zu­mace ma­ri­hu­any ve Spo­je­ných Stá­tech. Uka­zuje re­a­litu na­prosto ší­le­ných pro­ti­dro­go­vých zákonů za­ko­ře­ně­ných v his­to­rii před­sudků a ne­rov­ností. Je to dlouhá a ne­ve­selá his­to­rie, která byla řízená dojmy a názory, na­místo ob­jek­tiv­ních zjiš­tění o spo­le­čen­ských do­pa­dech kon­zu­mace trávy. Jde nejen o válku proti drogám – Nixovo dítě, které do­spělo v době Re­a­ga­nova pre­zi­dent­ství – ale třeba také Clin­to­nův strach, aby ne­vy­pa­dal slabý, pro­tože se bál, že přesně tak bude pů­so­bit, když sleví z boji proti a drogám a zaujme ro­zum­nější po­li­tiku. Proto byla ma­ri­hu­ana, která je na­nej­výš otravná, ale před­sta­vuje jen mi­ni­mální riziko, po­stihy sta­věna na roveň mnohem těžším drogám. Kniha byla vydána v roce 2003 a od té doby se si­tu­ace začala měnit.

Ka­pi­tola také uka­zuje mnoho pří­kladů po­kry­tec­tví zá­ko­no­dárců, kteří někdy po­ža­do­vali tvrdší tresty pro de­a­lery, ale když se uká­zalo, že jejich syn pro­dá­val drogy, ve svém pře­svěd­čení na­jed­nou značně po­le­vili (při­po­mnělo mi to termín elite pro­jection). Uka­zuje se, že jsou to bezpá­teřní svině, ne­chtějí trestat a na­pra­vit prin­cipy, chtějí jen trestat a zbavit se jiných, které vní­mají jako ne­bez­pečí a hrozbu pro jejich způsob života. O dro­go­vém pro­blému se hovoří nejméně v dobách, kdy uží­vají pře­vážně nej­nižší kasty spo­leč­nosti. Ale když se drogy začnou sunout do vyš­ších strat so­ci­o­e­ko­no­mické py­ra­midy, stane se z toho téma, o kterém se mluví.

Druhá ka­pi­tola In the Stra­wberry Fields, se zabývá levnou ne­le­gální pra­covní silou, která do Spo­je­ných Států proudí z Mexika a v Ka­li­for­nii je hojně za­měst­naná v ze­mě­děl­ství. O to, že platy mi­grantů jsou pře­vážně ne­e­xis­tu­jící, jejich ži­votní pod­mínky ne­lid­ské a všichni se s nimi snaží vy­je­bat, není třeba po­chy­bo­vat. Ile­gální mi­granti jsou totiž tak za­tra­ceně vý­hodní.

V še­de­sá­tých letech se věřilo, že me­cha­ni­zace všechno vyřeší a do deseti let ve spo­je­ných stá­tech ne­bu­dou pra­co­vat žádní mi­granti (Jestliže plo­dina nebude me­cha­nicky sklí­zena do roku 1975, nebude v této zemi pěs­to­vána.) To se ne­stalo, pro­tože práce pře­vážně Me­xic­kých při­stě­ho­valců byla mnohem lev­nější, byla na­to­lik vý­hodná, že efek­tivně do­to­vala ka­li­forn­ské ze­mě­děl­ství. Je to pro­blém, o kterém nikdo nechce slyšet, jde o cizí utr­pení, díky němu je zboží lev­nější pro kon­zu­menty, pro­du­centi mají vyšší marže a když přijde na nej­horší, vždycky můžeme mi­granty očer­ňo­vat. „Left to its own de­vi­ces, the free market always seeks a work force that is hungry, despe­rate and cheap — a work force that is any­thing but free.“

Třetí část An empire of the ob­scene ma­pu­jící roz­květ porno prů­myslu, jsem právě začal číst. Dostal jsem se zatím k pří­běhu An­thony Com­stocka — cen­zora, hla­vouna mo­rální po­li­cie a křes­ťan­ského fun­da­men­ta­listy. Jako mladý hoch se dostal do kon­taktu s ob­scén­ním ma­te­ri­á­lem, a tato zku­še­nost ho pak roky pro­ná­sle­do­vala a pro­vo­ko­vala ho do hříš­ného cho­vání, které se pro­je­vo­valo ne­zvla­da­tel­nou kom­pulzí mastur­bo­vat. A proto se, jako správný fun­da­men­tální po­kry­tec, roz­hodl od­či­nit svůj hřích a své se­lhání na cizích lidech a začít cen­zu­ro­vat všechno ob­scénní, co se ne­za­mlou­valo jeho pu­ri­tán­skému sen­ti­mentu, a za­vá­děl tak křes­ťan­ské dogma ve Spo­je­ných Stá­tech. USA byly vždy po­zna­me­nány svou křes­ťan­skou his­to­rií a ze které se do dneška ne­do­ká­zala zcela vy­ma­nit.

Jak říkám, kniha je za­jí­mavá, čte se rychle, na jedno po­se­zení. Schlos­ser ví, co dělá.


+1: Od Schlos­sera jsem dřív četl "Com­mand and Con­t­rol, která mě také na­dchnula.

+2: Za­jí­ma­vost: mezi Me­xi­kem a Ka­li­for­nií až do roku 1929 pla­tila úplná vol­nost pohybu. To se v dnešní době trum­pov­ské zdi zdá stěží uvě­ři­telné.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz