k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Radši nevědět

1. 3. 2018 — k47 (♪)

Hrabal jsem se ve sta­tis­ti­kách jed­noho webu ve snaze pro­vést něco, co by aspoň vzdá­leně při­po­mí­nalo ana­lýzu čte­nář­ské zá­klady. Dat bylo hodně, byla však jen velice ru­di­men­tální a navíc plná spamu a ak­ti­vit rus­kých botů. Pokud si chcete udělat před­stavu, tak to bylo na úrovni logu apache web-ser­veru a ně­ko­lika málo da­ta­bá­zo­vých ta­bu­lek. Pro­kou­sal jsem se přes fil­tro­vání, abych z dat vy­lá­mal oči­vidné lži, pod­vody a snahy o ma­ni­pu­lace. Pak jsem pro­vedl jed­no­du­ché pá­ro­vání uži­va­tel­ských jmen přes IP adresy.

Dívám se do vý­sled­ných ta­bu­lek, aby dostal před­stavu, s čím pra­cuji. Na­jed­nou jsem očima za­va­dil o kom­bi­naci jména a pře­zdívky, které znám. „Jaká je šance, že se něco ta­ko­vého stane,“ pro­hnalo se mi hlavou a trochu mě to roz­ve­se­lilo.

Pak jsem po­hlédl vedle do ko­lonky vy­do­lo­va­ných aliasů a dobrá nálada zmi­zela jako starý sen. Tenhle člověk, kte­rého jsem znal, byl zá­ro­veň jeden z nich, jeden z těch hluč­ných na­ci­o­na­listů a po­pu­listů s proto-fa­šis­tic­kými názory, kteří se po­va­žují za hrdé Čechy a vy­stu­pují proti všemu cizímu. Pro­boha proč!

Bylo lepší ne­vě­dět.

Na druhou stranu aspoň po­u­ží­val al­ter­na­tivní jméno pro své oš­k­livé já a ne­ka­zil jím vzduch kolem svých běž­ných kon­taktů.

Ok, tohle bylo zvláštní. Na chvíli jsem nahnul misky vah ve svůj pro­spěch. Začal jsem o tom dumat a při­padá mi, že spo­le­čen­ský kon­trakt se z velké části za­kládá na dvou věcech: rov­nosti a hod­no­věr­ném po­pření. Možná to nedává žádný smysl, možná jenom melu na­prázdno, ale vy­slech­něte mě. Velká část je­dinců se kte­rými máme rap­port, se na­chází na velice po­dobné příčce spo­le­čen­ského žeb­říčku. Nejsou vysoko nad námi, ani hlu­boko pod námi, jsme si více méně rovní. Ve vět­šině pří­padů jsme jen lidé, omylní, smr­telní, ne­do­ko­nalí lidé, žádní me­si­áši, žádní otroci.

Tím, že jsem dostal pří­stup k té in­for­maci o uta­je­ném životě jiného člo­věka, jsem na­ru­šil tohle ekvi­lib­rium, věděl jsem víc, měl jsem víc zna­lostí a tedy i páky. Na­jed­nou se uká­zalo, že nejsme rovní. Aspoň v jedné kon­krétní rovině jsme uhně­teni z docela jiného těsta. Iluze stej­nosti se roz­ply­nula. Uká­zalo se, že že bo­ju­jeme na docela jiných fron­tách.

Další in­gre­di­encí kon­traktu je hod­no­věrné po­pření. Druhý člověk může být anti-is­la­mis­tický pa­na­noik, který ve volném čase na fa­ce­booku při­ta­kává, když se dis­ku­tuje, jak přesně by měly být zabité děti při­stě­ho­valců, ale když to nevíme, tak můžeme před­po­klá­dat, že prav­dě­po­dobně není. Pro­tistrana není per­fektní, ne­od­po­vídá na maily včas, za­po­míná na zprávy, ale vždycky pro to má nějaké vy­svět­lení, vždycky to může nějak za­o­na­čit. To jsem nebyl já, mail jsem ti poslal, ale asi se někde ztra­til. Může to být lež, ale my nevíme.

Ale já jsem věděl, díval jsem se na zá­znamy, které ne­po­pi­ra­telně spo­jují jeho hezkou identitu s tou oš­k­li­vou. Na­jed­nou jsme si nebyli rovní. Na­jed­nou jeden měl zna­losti a moc nad tím druhým.

Jak říkám: Radši ne­vě­dět.


+1: Zrovna jsem se po­dí­val do sta­tis­tik a co ne­vi­dím: Zá­pi­sek o Ror­scha­chově testu se dostal do vy­hle­dá­vačů & začali mi sem z nich chodit hosti. Na se­znamu je na třetí stránce vý­sledků, na googlu na šesté, na bingu se nedá do­hle­dat, na Duc­kDuc­kGo také není.

Za­řa­dil se tak mezi nej­vy­hle­dá­va­nější texty tady na k47čce po boku ta­ko­vých mon­ster jako je Ko­si­nová po­dob­nost, Hro­madný update v jednom SQL dotazu, Kdy vám SQL_CALC_FOUND_ROWS zabije da­ta­bázi, Nej­lepší filmy všech dob (část první), Wil­liam S. Burrou­ghs – Nahý oběd, Filmy o ja­derné válce, Vy­so­ko­rych­lostní že­lez­nice nebo Google je Zlo.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz