k47.cz    — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura | twitter FB


««« »»»

Psychopat

10. 9. 2018 — k47

Německé duo Pornophonique v písničce I want to be a machine zpívá

I want to be a machine
Checking all my systems on a 7-inch tft screen
Listen to me, listen to me, listen to me
Can't you see me?
That I wanna be
I wanna, wanna be a machine

I když to tak může vypadat, nejde o volání po idiotické utopii post-humanismu, jako vystřižené z šílených muskovských proroctví, kde všichni budeme kyborgy, připojení nervovými mosty k síti, abychom mohli konkurovat umělé inteligenci. Jde o přání něčeho mnohem skromnějšího a mnohem lidštějšího. O několik veršů dál dvojice ozbrojená akustickou kytarou a gameboyem upřesňuje:

Can't you see?
I don't want to be
I don't wanna be controlled by fear

Nechci být ovládán strachem. O tuhle myšlenku se opírá celý track. Proto vyvolávají sny o metamorfóze v robota, v nelidského mechanického agenta, který není podřízený citům, empatii a dalším nástrahám lidství jako je strach, pochybnosti, zranitelnost nebo vědomí vlastní smrtelnosti, jde o soustrojí, které můžeme pochopit, může pochopit samo sebe a samo sebe ovládat. Proto zpívají, že chtějí kontrolovat vlastní systémy na (příjemně anachronistickém) sedmipalcovém TFT displeji. Jde o formu úniku z komplikované pasti k jinému, ne nutně objektivně lepšímu, uspořádání, kde jsou všechny nástrahy lidství a komplexity potlačeny, nebrzdí člověka, nezatěžují ho, nesvazují mu nohy a netáhnou ho do hlubin, kde může být vlastním pánem. Je to forma úniku před zranitelností a před těžko kontrolovatelnými emocemi.

Někdy o tom může uvažovat každý z nás, jen teoreticky, pochopitelně, jako o bláhové představě, že může existovat jiný život, jako neuskutečnitelnou jiskru eskapismu.

Existuje sorta lidí, považovaných za duševně abnormální, kteří žijí bez empatie, pocitu viny a citu pro ostatní - psychopaté. Možná jsou to oni, kteří žijí jako roboti. Možná někdy za nejtemnějších nocích sníme být jedni z nich, žít život bez emocí a uniknout peklu ostatních lidí.

Jon Ronson napsal knihu o psychopatech Psychopath Test, ve které sledoval příběhy několika lidí se sociopatickou poruchou. Ti z nich, kteří neskončili s doživotními tresty za několikanásobné vraždy, a byli schopní fungovat ve společnosti, neviděli vlastní stav, nevěděli, proč by na něm mělo být něco patologického. Chybějící empatie a soucit je zvýhodňoval, nikdy se nemuseli zastavovat, nemuseli se zdržovat a brát zřetel na ostatní. Proto jich značná začne stoupat po manažerském žebříčku s dravostí žraloků. Jejich defekt je vnímán jako charisma, šarm a sebevědomí, i když jsou dutí, manipulativní, nezodpovědní, narcisističtí a chroničtí lháři. Nikdy neviděli vlastní obraz, nikdy nepochopili vlastní defekt.

To jsou ti šťastní. Jiní v neschopnosti cítit přepadli přes hranu zákona a spolykal je trestněprávní systém. Nedokázali činit morálně přijatelná rozhodnutí, necítili bytostný odpor k vraždě bližního svého, nedokázali kráčet v botách svých obětí, pohybovali se v realitách, které ostatní jen stěží můžou pochopit a jen potajmu a o ostudou po nich toužit jako po absolutním úniku z otěží lidství, jak to kdysi napsal Dr. Johnson: "He who makes a beast of himself gets rid of the pain of being a man". On to myslel v kontextu alkoholu, ale platí to pro každou formu úniku.

Přesto psychopatie není onen strojový stav po kterém Pornophonique volají. Ve skladbě také zazní

I need, need one
I need someone
To control the things inside
Oh, operator, I need an exit
Oh, operator get me out of here

Chtějí také ovládat vnitřní stav, nejen k němu být slepý a necítit jeho váhu. Ale možná že totální únik je to nejlepší, v co můžeme doufat.


+1: V literatuře také existuje pojem acquired sociopathy neboli získaná sociopatie, která někdy vzniká jako následek těžkého zranění mozku. To znamená, že by bylo možné stav empatické pustiny a manipulativnosti vytvořit uměle v laboratorních podmínkách. Rozhodně by se patologická neexistence skrupulí hodila na zlepšení kariérního postupu. A pokud máme mít morfologickou svobodu, pak by takové změna nebyla nelegální, jen morálně sporná. Ale to už nebyl pacientův problém, protože jeho cit pro moralitu by byl právě vyňat z jeho mysli.

vstoupit do diskuze    sdílet na facebooku, twitteru, google+

štítky: #strach #emoce

příbuzné články:
2400 lidí nechce vraždící roboty, co ten zbytek?
Čas revoluce je právě teď
Strach ze smrti nás všechny žene vpřed 📷
Anna von Hausswolff útočí na sluchové nervy s intenzitou hurikánu
Zavřete oči a poslouchejte, hraje Mono 📷
Slepota v osmadvaceti

sem odkazují:
Přerůstá mi to přes hlavu

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz