k47.cz    — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura | twitter FB


««« »»»

Pivo & svaly

10. 10. 2018 — k47

Víte jak Hunter S. Thompson odjel do Los Angeles, aby měl klid pro rozhovory s Oscarem Acostou pro článek Strange Rumblings in Aztlan a z této eskapády vznikla kniha Fear and Loathing in Las Vegas? Jo? Tak nic takového se mi nestalo. Jen jsem se shodou okolností se ███████████ naskytl na Andělu, kde se konala akce hrdě se sama nazývající Octoberfest 2018. Ve skutečnosti šlo jen o několik stánků s pivem, preclíky a pečeným prasetem, obklopené frontami žíznivých lidí, kteří chtěli ochutnat ten zlatavý mok v ceně 59 korun za 400 mililitrů. Rozhodně nic spektakulárního.

#artefakty

Navíc jsem po poslední party, která se zcela vymkla kontrole, více méně přestal s pitím. Poprvé po velice dlouhé době jsem si druhý den zas připadal mizerně, ale to mě nepřesvědčilo. Za finální rozhodnutí mohl pořad sci-show. V jedné epizodě mluvili o alkoholu a fyzické námaze. Ze studií vyplývá, že velké množství chemického ohně narušuje rekonstrukci a růst svalů po cvičení.

Jde o to, že námaha způsobí maličké trhliny ve svalových vláknech a ty jsou posléze zahojeny a opraveny a výsledný sval je silnější a odolnější než před námahou. Těla všech organismů jsou evolucí vypilovány, aby vydávaly nejmenší nutné množství energie - když něco není využívané, pravděpodobně to není třeba a tělo se toho zbaví. Třeba svaly - když je nepoužíváte, tělo je zredukuje, aby nemuselo vyživovat zbytečnou tkáň. A alkohol, tedy aspoň velké množství, zpomalí tento proces nápravy.

V té době mě po dlouhých jízdách strašlivě bolely svaly stehen, druhý a třetí den jsem cítil nepříjemnou bolest, šlo skoro o destruktivní pocit. Možná tyto dva fakty měly spojitost (+ v alkoholu je strašlivé množství kalorií). Měl jsem na výběr ze dvou možností: pivo nebo kolo. Co z toho mám radši? Mlhu opilosti nebo jízdu v sedle největší možnou rychlostí?

Rozhodování nebylo vůbec komplikované.

Od té doby nepříjemné přetrvávající bolesti více méně zmizely. Nemůžu říct, že jedno a druhé má kauzální spojitost, mohlo jít jen o korelaci, možná jsem jen začal jezdit kratší trasy, možná se mi jen zlepšila kondice a těch pár desítek kilometrů nebyla taková rána, možná ano, možná ne. Na tom nezáleží. Jsem docela spokojený se současným stavem a orosená sklenice vychlazeného zlatavého moku, která uhasí i tu největší žízeň, mi nechybí. Zato ten pocit, kdy se ženu z nebezpečných kopců stupidní rychlostí do slepých zatáček je k nezaplacení.

Ale možná jsem jenom starý a definitivně jsem vyměkl.


+1: Za zmínku také stojí, že existuje závislost na cyklistice.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz