k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Pervitin & metamfetamin (když značky zdomácní)

31. 8. 2018 — k47 (♪)

Někdo mě může mít za ja­zy­ko­vého pu­ristu. To je pravda hlavně v jednom spe­ci­fic­kém ohledu: Když píšete česky, po­u­ží­vejte česká slova, ne an­g­lické ter­míny jen proto, že zní tak hrozně *cool.

Exis­tuje jeden blog ze kte­rého mě vždycky omý­vají. Spe­ci­álně jeden kon­krétní je­di­nec z ro­tu­jí­cího an­sám­blu autorů se do­pouští kri­mi­nál­ních pro­hřešků proti jazyku. Věta „Hledat spoje je hell, kterej bych pod­stou­pila […]“ mě do­nu­tila zavřít pro­hlí­žeč, vy­pnout po­čí­tač, odejít ven, na okraj lesů a otře­seně hledět do roz­lá­mané kra­jiny. Na druhou stranu je dobré vědět, že hell je rodu muž­ského, nej­spíš se bude sklo­ňo­vat jako hrad.

Nicméně, to je jen di­verze na úvod, chtěl jsem psát úplně o něčem jiném.

V Če­chách se me­tam­fe­ta­min1 ozna­čuje jako per­vi­tin, i v mé­di­ích. Přitom jde o ob­chodní značku pod kterou (stále exis­tu­jící) firma Temmler pro­dá­vala me­tam­fe­ta­mi­nové tablety za druhé svě­tové války. Per­vi­tin ve velkém vy­u­ží­valy všechny složky Wer­machtu a le­tec­tva. Z ně­ja­kého důvodu se to slovo u nás vžilo a stal se z ní eponym.

Heroin je další ob­chodní značka, ze které se stalo běžné slovo. Pů­vodně tak Bayer na­zý­val di­a­mor­fin, když ho v roce 1895 uvedl na trh jako lék na kašel, který neměl být tak ná­vy­kový jako morfin. To se mu po­ně­kud ne­po­vedlo.

Začal jsem dumat jaká další slova jsou zo­bec­něné názvy pro­duktů, ale celá ta „hell“ epi­zoda mi pa­ra­ly­zo­vala ja­zy­ková centra mozku a napadl mě jen jeden další pří­klad: Inbus – re­gis­tro­vaný tra­de­mark ně­mecké spo­leč­nosti. An­g­licky mlu­vící tento ná­stroj ozna­čují jako allen key – také epo­nymní ob­chodní jméno.

An­g­lič­tina je těchto slov plná: Xerox, kle­e­nex, Q-tips, post-its, scotch tape, shar­pie, velcro, band-aid cha­ps­tick, onesie a sa­mo­zřejmě google. Všechny ob­chodní jména, která přešla do lidové mluvy.

Jaká další slova v našem jazyce byla pů­vodně ozna­čení pro­duktů? Na­pište do ko­men­tářů. Mě to ne­myslí.


+1: V ko­men­tá­řích padly další dva pří­klady: Ži­letky a lu­xo­vat. Ži­letka je jasná, ale na ety­mo­lo­gii slova „lu­xo­vat“ mi ne­při­šlo nic zvlášt­ního – vy­chází ze jména švéd­ské firmy Lux, poz­ději slou­čené do entity Elek­t­ro­lux. To taká dává smysl. To je pro­blém s epo­nymy – jde o slova tak běžná, že člo­věku na nich ne­při­padá nic ne­ob­vyk­lého.

+2: Další pří­klad: Kolt – eponym pro re­vol­ver podle ame­rické firmy Colt, která již ne­vy­rábí re­vol­very.

+3: Ně­která slova jsou od­vo­zena z pří­jmení: Gi­lo­tina, sendvič, bojkot, lyn­čo­vání.


  1. Mylně jsem měl za to, že „fe­to­vat“ po­chází z am-fet-amin. Mylně. Má také kořeny v něm­čině, kon­krétně ve slově „fett“ (mastný). Po­u­ží­valo se spolu s „na­ma­zaný“ pro ozna­čení ja­ké­koli in­to­xi­kace. Časem se vý­znamy roz­klí­žily – český „na­ma­zaný“ pro al­ko­hol, „fet“ pro drogy.
píše k47 & hosté, ascii@k47.cz