k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
foto Praha výběr povídky kultura
twitter FB RSS
««« »»»

Nový hliník (36 gramů)

9. 9. 2018 — k47 (♪)

Stvo­řil jsem mon­strum. Rychlé, ele­gantní a po­ten­ci­álně smr­tící mon­strum. Myslím tím sa­mo­zřejmě mé zno­vuzro­zené kolo. Stále jde o prehis­to­rický model, jen je teď váhově asi tak z 35% nový. Vy­mě­nil jsem na něm všechny kom­po­nenty, které se mě ak­tivně sna­žily zabít + další, je­jichž ži­vot­nost pomalu vy­prchá­vala, a všechno ko­nečně vy­la­dil do uspo­ko­ji­vého stavu, kdy se ko­nečně můžu opřít do pedálů a vy­ra­zit po as­fal­to­vých ko­ri­do­rech. Je na něm stále pár drob­ností, které vy­ža­dují péči, jako pár ohnu­tých trubek rámu, ale nemůže za­sta­vit od­hod­la­ného jezdce.

Celý stroj je teď o půl kila lehčí a nej­těžší převod o 30% rych­lejší (skrom­ných 48-11, blízko sil­nič­nímu stan­dardu 53-11). Jde o mon­strum, které ko­nečně můžu po­řádně rozjet. Ko­nečně. Po­čí­tám, že z cesty na vlak budu moci ex­trémně ris­kantní jízdou ma­xi­mální možnou rych­lostí od­říz­nout dra­ho­cen­ných 12% času.

Vy­mě­něny byly kliky, stře­dové ulo­žení, pře­va­děče, řetěz, kazeta, pře­ha­zo­vačka, zadní kolo, obě gumy, lanka a bow­deny – v pod­statě všechny části, které se za jízdy točí. Na nich záleží, všechno ostatní je jen způsob, jak při­po­jit člo­věka k těmto ro­tu­jí­cím částem – ve své pod­statě mrtvá váha.

Nej­více stály ty sexy kliky s in­te­gro­va­nou osou, možná pře­hnané na ten vrak (nové čtyřhrany by vyšly na čtvr­tinu ceny), ale líbí se mi před­stava, že na ničím ne­vy­ni­ka­jí­cím stroji, se na­chází jedna ne­ú­měrně drahá kom­po­nenta, na kterou můžu ukázat a pro­hlá­sit: „Vidíte tohle, to stálo jako celý zbytek kola.“ Ide­álně by ještě mělo jít o něco zby­teč­ného jako držák na lahev z uh­lí­ko­vých vláken s ti­ta­no­vými šrouby. Cyk­lis­tický svět nemá nouzi o ab­surdně předra­žené do­plňky.

Když jsem měl všechno na jedné masivní hro­madě, bylo to jed­no­du­ché. Více méně. Během ser­visu se mi po­vedlo strh­nout závit ob­jímky pře­smy­kače tak starého, že není možné jed­no­duše sehnat ekvi­va­letní ná­hradu, a pak jsem na­in­sta­lo­val stře­dové ulo­žení hollow­tech bez vy­pod­lo­žení (druhy & stan­dardy cyklo sou­čás­tek jsou peklo) a to jaksi na­lo­milo ta­ko­vou tu plas­to­vou trubku uvnitř, což asi nebude dobré kvůli izo­laci. Ale není nic, co ne­vy­řeší duct tape nebo che­mo­prén.

Vím, co teď na­mí­táte. Pořád tu píšu o kole, jeho opra­vách, ser­visu a tak, ale mě to baví. Jde o pří­jem­nou čin­nost, když mám všechny po­třebné ná­stroje (je jich příliš mnoho druhů), vím jak se všechno dělá (od toho je tu in­ter­net), je to radost. Vlast­níma rukama vy­tvo­řím něco fy­zic­kého, ne jen di­gi­tální ar­te­fakty. Je to krásný pocit.

Ale možná máte pravdu, možná za­chá­zím příliš daleko. Jako po­slední úpravu jsem odřízl jsem kus sed­lové trubky a od­leh­čil tak kolo o 36 gramů. Po­pravdě jsem čekal víc. Stej­nou váhu bych ušet­řil ostří­há­ním nehtů. Ale co, každý gram se počítá.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz