Nový hliník (36 gramů)

Stvořil jsem monstrum. Rychlé, elegantní a potenciálně smrtící monstrum. Myslím tím samozřejmě mé znovuzrozené kolo. Stále jde o prehistorický model, jen je teď váhově asi tak z 35% nový. Vyměnil jsem na něm všechny komponenty, které se mě aktivně snažily zabít + další, jejichž životnost pomalu vyprchávala, a všechno konečně vyladil do uspokojivého stavu, kdy se konečně můžu opřít do pedálů a vyrazit po asfaltových koridorech. Je na něm stále pár drobností, které vyžadují péči, jako pár ohnutých trubek rámu, ale nemůže zastavit odhodlaného jezdce.

Celý stroj je teď o půl kila lehčí a nejtěžší převod o 30% rychlejší (skromných 48-11, blízko silničnímu standardu 53-11). Jde o monstrum, které konečně můžu pořádně rozjet. Konečně. Počítám, že z cesty na vlak budu moci extrémně riskantní jízdou maximální možnou rychlostí odříznout drahocenných 12% času.

Vyměněny byly kliky, středové uložení, převaděče, řetěz, kazeta, přehazovačka, zadní kolo, obě gumy, lanka a bowdeny – v podstatě všechny části, které se za jízdy točí. Na nich záleží, všechno ostatní je jen způsob, jak připojit člověka k těmto rotujícím částem – ve své podstatě mrtvá váha.

Nejvíce stály ty sexy kliky s integrovanou osou, možná přehnané na ten vrak (nové čtyřhrany by vyšly na čtvrtinu ceny), ale líbí se mi představa, že na ničím nevynikajícím stroji, se nachází jedna neúměrně drahá komponenta, na kterou můžu ukázat a prohlásit: „Vidíte tohle, to stálo jako celý zbytek kola.“ Ideálně by ještě mělo jít o něco zbytečného jako držák na lahev z uhlíkových vláken s titanovými šrouby. Cyklistický svět nemá nouzi o absurdně předražené doplňky.

Když jsem měl všechno na jedné masivní hromadě, bylo to jednoduché. Více méně. Během servisu se mi povedlo strhnout závit objímky přesmykače tak starého, že není možné jednoduše sehnat ekvivaletní náhradu, a pak jsem nainstaloval středové uložení hollowtech bez vypodložení (druhy & standardy cyklo součástek jsou peklo) a to jaksi nalomilo takovou tu plastovou trubku uvnitř, což asi nebude dobré kvůli izolaci. Ale není nic, co nevyřeší duct tape nebo chemoprén.

Vím, co teď namítáte. Pořád tu píšu o kole, jeho opravách, servisu a tak, ale mě to baví. Jde o příjemnou činnost, když mám všechny potřebné nástroje (je jich příliš mnoho druhů), vím jak se všechno dělá (od toho je tu internet), je to radost. Vlastníma rukama vytvořím něco fyzického, ne jen digitální artefakty. Je to krásný pocit.

Ale možná máte pravdu, možná zacházím příliš daleko. Jako poslední úpravu jsem odřízl jsem kus sedlové trubky a odlehčil tak kolo o 36 gramů. Popravdě jsem čekal víc. Stejnou váhu bych ušetřil ostříháním nehtů. Ale co, každý gram se počítá.