k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Nostalgie po chátrající minulosti

7. 6. 2018 — k47 (♪)

Všechno se roz­padá. Do­konce si vir­tu­ální světy. Second Life je dnes jen ozvěna své dávné slávy. Na­ra­zil jsem na článek, který ro­ze­bírá sou­časný stav této vir­tu­ální es­ka­pis­tické fan­ta­zie. I když jsem v SL nikdy ne­strá­vil ani minutu, přesto cítím tu nos­tal­gii po světě, který kdysi exis­to­val, ale dnes z něj zů­stá­vají jen trosky.

Je to jako slavný mi­necraft server 2b2t, kde vládne anar­chie a vše­o­becná po­de­zí­ra­vost a ne­přá­tel­ství. Ge­ne­race v něm za osm let exis­tence sta­věly gi­gan­tické mo­nu­menty, které byly ničeny, jen aby vy­sta­vily další vel­ko­lepé stavby, které opět pod­lehli srdci tem­noty. Viděl jsem to na vlastní oči: Trosky ob­rov­ských pa­má­tek, zni­čené a opuš­těné, jejich his­to­rie za­po­me­nutá. Kdo byli jejich sta­vi­telé, jaké byly jejich pří­běhy? To se teď už ne­do­zvíme. Vět­šinu času jsem jen pro­chá­zel zpus­to­še­nou kra­ji­nou a hledal re­likty dnů dávné ztra­ce­ných. Cítil jsem ne­smírný pocit nos­tal­gie—sle­do­vat kroky za­po­me­nu­tých předků, kteří ve vir­tu­ální kra­jině za­ne­chali své stopy.

To mě kdysi na­koplo napsat fan­tasy po­vídku Meč, který ukončí dějiny, ze světa, který chátrá a ne­od­vratně spěje ke svému konci.

Z článku o Second Life si nemůžu ne­do­vo­lit dvě citace:

It seemed to me that, like a lot of Si­li­con Valley cre­ati­ons, „Second Life“ of­fe­red the pro­mise of a re­vo­lu­tion, but merely de­li­ve­red a nor­ma­tive, if sli­ghtly re­con­tex­tu­a­li­zed re­a­lity.

We should be con­cer­ned that a ma­jo­rity of our online spaces are owned by cor­po­rati­ons who do not have our best in­te­rests in mind, despite fuzzy PR sta­te­ments about „bu­il­ding com­mu­ni­ties.“ Our di­gi­tal spaces can sud­denly be de­stroyed or al­te­red in dis­tur­bing ways wi­thout our con­sent. […] Always re­mem­ber: Fa­ce­book and In­stagram and Twit­ter are malls, not parks.

To je jedna z ne­jis­tot di­gi­tál­ního světa. So­ci­ální cítě nejsou ve­řejné pro­story, ale kor­po­rátní blu­diště pro la­bo­ra­torní myši vy­cvi­čené, aby našli další dávku ko­ka­inu ko­ka­inu. Z ničeho nic můžou zmizet a po­to­pit s sebou všechnu his­to­rii a lidské pří­běhy.

Stalo se to už mno­ho­krát. Yahoo v roce 2009 uza­vřelo Ge­o­Ci­ties a s nimi i stopy mi­li­onů dáv­ných uži­va­telů. Prostě jenom tak, jakoby lusk­nu­tím prstů, už nám to nic ne­vy­dě­lává, všechno pryč. Záznam raného in­ter­netu se po­da­řilo za­chrá­nit jen díky he­ro­ické snaze Ar­chive teamu. A přitom nešlo o moc. Torrent s kom­plet­ním ar­chi­vem Ge­o­Ci­ties má jen 641 GB. 1TB disk stojí něco přes 1000 korun, tak málo stačí k ucho­vání his­to­rie, ale přesto, když se to ne­vy­platí, všechno musí jít přes palubu.

Dál jen te­le­gra­ficky:

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz